Čeští biatlonisté Foto: Alexei Filippov

Naši sportovci budou bojkotovat vyvrcholení sezóny. Proč? Protože se odehraje v Rusku.
Kde končí sport a začíná politika? Nad touto otázkou si lámou hlavu fanoušci posledních několik let, nepochybně od olympiády v Rio de Janeiro. Zamrzí, když jsou do spekulací zapleteni čeští sportovci.

Čeští biatlonisté se demonstrativně nezúčastní březnového finále Světového poháru, které Mezinárodní biatlonová federace IBU navzdory údajnému dopingovému skandálu s ruskými sportovci ponechala Rusku.

Prestižní vyvrcholení biatlonové sezóny se uskuteční od 22. do 25. března v Ťumeni. Českým sportovcům vadí, že sportovní svět je vůči Rusům příliš měkký. Protože českým biatlonistům jde především o čistý sport, vynechají závod. I když to znamená, že přijdou o body.

Společně s Čechy hodlají bojkotovat finále v Ťumeni týmy ze Spojených států a Kanady. Biatlonová špička, která často ruské sportovce kritizovala, do krajností nepůjde. Do Ruska určitě přijedou Francouzi v čele s Martinem Fourcadem, Norové i Němci.

Situaci Sputniku zhodnotil Jiří Baťa, publicista a bývalý diplomat.

Čeští biatlonisté se odmítli zúčastnit závěrečné etapy světového poháru v ruské Ťumeni. Údajně na protest proti ruskému dopingu. Čechy podpořili také američtí sportovci. Co si o tom myslíte?

Domnívám se, že odmítnutí účastnit se závěrečné etapy SP v Ťumeni má dvě roviny. První, že výkony, respektive výsledky našich biatlonistů nejsou nijak závratné a v případě neúčasti by to jejich postavení ve světovém měřítku nijak neprojevilo.


ČTĚTE TAKÉ: Leonidas gym vyhrál bitvu – Dubí VS Osek aneb „jsme nohama na zemi…“


Druhá rovina je, že se biatlonisté nechávají ovlivňovat protiruskou propagandou, kterou razí USA. To, že se startu v Ťumeni nezúčastní i američtí biatlonisté je celkem pochopitelné, ostatně ani oni svými výkony také nijak neoslňují. Takže budou nebo nebudou-li startovat naši a američtí biatlonisté je ze sportovního hlediska celkem jedno, jiná věc je morální hledisko našich sportovců, kteří zřejmě chtějí být IN v protiruském tažení.

Doporučil byste českým biatlonistům jet do Ruska závodit?

Takové doporučení je na pováženou. Je totiž otázka, zda takové závody v Rusku bez účasti těch nejlepších domácích borců lze z hlediska demokratických pravidel považovat za regulérní, ale také, zda takové závody mohou vygenerovat objektivní úspěchy nejlepších světových sportovců, v tomto případě biatlonistů. Za jiných, ideálních, z hlediska sportovně nediskriminovaných podmínek, s přístupem fair play by účast našich sportovců v Rusku byla žádoucí. Pokud jim v tom ovšem nebude bránit případná rusofobie.

Není zvláštní, že norští astmatici nevadí a údajné ruské dopování vyzývá ve sportovním světě třenice?

Nejde o to, zda norští a bezpochyby i jiní biatlonisté, jsou „astmatici“ nebo ne, ale spíše o to, že hlavně ruští „astmatici“ jsou nežádoucí jako nositelé viru zvaného „doping“ a vzhledem k možnostem vážné konkurence norským (a dalším) astmatikům musí být jako takoví izolováni.

Jak víme, Norsko na OH v Koreji zvítězilo v medailovém součtu zásluhou těžkých astmatiků, kterým výprava dovezla 6000 ampulí preparátu na astma s podpůrnými prostředky schválenými WADA, MOK a nadřízenými šéfy OH sekce biatlonu. Podpůrné prostředky, schválené antidopingovými centry, to je příčina zlé krve, která se promítá do protiruských tendencí, prosazovaných USA i do sportu, když jiné sankce nezabírají.

V podstatě nejde ani o diskriminaci, jako spíše o nekorektní politické vměšování se do mezinárodního sportu, kde se zúčastňují i ruští sportovci. Tam když se chce, se nějaký důvod pro jejich „odstavení“ vždy najde. Kdo chce psa bít, vždy si hůl najde.

Dá se sport očistit od dopingu, nebo od politiky?

Očistit sport od dopingu je stejně těžké, jako oddělit sport od politiky. Sport, jak jej známe před cca 70 a více lety, kdy měl sport charakter amatérismu a volného vyžití se za ta léta změnil natolik, že se ze sportu stalo zaměstnání a povolání.

Hlavní motivací již nejsou jen pevná vůle a touha po vítězství, reprezentace své země, ale výsledky, které jsou motivovány penězi. Dnes vrcholový sport bez finanční podpory nelze provozovat a protože si de facto sportovec nemůže sám hradit výdaje se svým sportem spojené, spoléhá na sponzory. Tady je zřejmé, jak jsou sport a výsledky z něj závislé na penězích. Čím více peněz jde do sportu, tím lepší výsledky a úspěchy lze očekávat. Kdyby pan Janek Ledecký do své dcery Ester neinvestoval ročně 3 miliony korun, jakkoliv má sportovní předpoklady, bez těchto peněz by na stupních vítězů nestála.

Otázka dopingu stojí tak, že pokud bude sport používat peníze jako hnací motor k vyšším výkonům a vítězstvím, bez dopingu se to již neobejde. Problém je spíše v tom, co lze přiznat jako doping a co jako „léky“, jako např. v případě astmatiků a také na morálním přístupu k problematice dopingu těch, kteří o něm rozhodují. A protože i zde hrají svou hlavní roli peníze, tak je to vlastně politika a to se již jedno bez druhého neobejde.

Názor autora se nemusí schodovat s názorem redakce.

@ cz.sputniknews.com,
Alena Novotná, (red.)

Komentáře