Česko – Mikroplastové částice doprovází lidstvo poměrně krátkou dobu a o jejich vlivu na zdraví člověka se zatím příliš neví. Nepodařilo se tak doposud ani vyvrátit možnost, že by mohly škodit. Časopis dTest otestoval spolu se zahraničními spotřebitelskými organizacemi přítomnost mikroplastů v potravinách mořského původu.
Do životního prostředí se uvolňuje velké množství drobných plastových částic. Pocházet mohou z kosmetiky, textilu, pneumatik nebo z rozpadajících se umělohmotných předmětů. Tyto mikroplasty roznáší vítr a odpadní voda po celé planetě. „Mořští živočichové pozřou mikroplasty rozptýlené ve vodě a některé v nich mohou zůstávat. V pokrmech z krevet a mušlí se část mikroplastů dostává na náš talíř a pak do našich zažívacích traktů. To je důvod, proč jsme na přítomnost mikroplastů otestovali potraviny mořského původu,“ popisuje Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest a dodává: „Zajímalo nás, do jaké míry jsou umělou hmotou kontaminovány potraviny, které se prodávají v Evropě.“
Podle vědeckých hypotéz by mohly mikroplasty zvyšovat vstřebatelnost některých chemikálií do těla. Jejich povrch totiž odpuzuje vodu a dokáže na sebe navázat řadu chemikálií, například polychlorované bifenyly (PCB) nebo polyaromatické uhlovodíky (PAH). To by mohlo být z pohledu vědců zdrojem skutečné jedovatosti mikroplastů. Kromě ní se výzkumy zabývají i otázkou mechanického působení plastových částic v organizmu.
Mezinárodní tým, v němž byly kromě Česka zapojeny Francie, Itálie, Dánsko, Španělsko, Belgie, Finsko a Rakousko, zaslal do specializované laboratoře vzorky mořské soli, mušlí a krevet nakoupených v různých evropských státech se zadáním zjistit, zda se v nich nacházejí mikroplastové částice.
Analýza prověřila 29 vzorků korýšů, 35 vzorků mušlí a 39 vzorků mořské soli. Mikroplastovými částicemi byly zatíženy zhruba dvě třetiny testovaných vzorků v každé z kategorií. „Nejvíce mikroplastových částic – více než 30 kusů ve 100 g – laboratoř našla ve vzorcích mořské soli fleur de sel, v překladu jde o solný květ. Důvodem vyššího znečistění plastem by mohl být způsob zpracování, při kterém se mořská voda pomalu odpařuje v mělkých pánvích blízko moře,“ konstatuje Hana Hoffmannová a dodává: „Tento druh soli bývá považován za nejchutnější a patří k těm nejdražším. Mořskou sůl ale nezatracujme úplně. Průmyslově vyráběná sůl obsahovala šestkrát méně mikročástic plastu než fleur de sel.“
Dle odborných studií dokážou částice o velikosti do 10 µm prostoupit přes střevní tkáň až do lymfatického a imunitního systému. Nejvyšší podíl mikroplastových částic „průchozí“ velikosti odhalila laboratoř v soli fleur de sel, a to 20 %. V mušlích a korýších se jich vyskytovalo o poznání méně – okolo 5 %. Pro lidské zdraví by mohly být rizikovější mikroplasty vdechnuté z ovzduší. Zde se naopak ukazuje, že čím větší částice, tím horší dopad na plíce. Zatímco částečky malé velikosti je možné vydechnout zpět, případně si s nimi poradí plicní čisticí mechanismy, velké by v plicích mohly zůstávat.
ČTĚTE TAKÉ: Test dětských slunečních brýlí: ochrana proti UV funguje
Česko – Většina dospělých nevyrazí na dovolenou k moři nebo na hory bez slunečních brýlí. Dětský zrak je vůči škodlivému UV záření ještě citlivější, rodiče by proto neměli podcenit jejich koupi.
Co jsou mikroplasty? Typickým příkladem jsou umělá vlákna, například uvolněná z fleecového oblečení nebo plastových odpadků o velikosti od 100 nanometrů do půl centimetru.
Vanda Jarošová,
dTest, (red.)
