Česko – Česká média varují, že kvůli nedostatku financí a psychiatrů se mohou stát častějšími případy útoky psychicky nemocných lidí. Sputnik se obrátil na psychiatrické nemocnice všech českých krajů, aby vyjasnil tuto situaci.
Na začátku týdne se v médiích objevily informace o případech útoků ze strany psychicky nemocných lidí. Uvádělo se, že minulý týden v Pardubickém kraji duševně nemocný muž pobodal dva lidi. Matka pachatele tvrdila, že se syna před tím snažila umístit do psychiatrické nemocnice, jenže lékaři ho údajně odmítli hospitalizovat. Pak se odkazovalo na události z roku 2016 a 2014 v Praze a na Vysočině, kdy došlo k ubodání nožem dvou obyvatel duševně nemocnými osobami.
Jde pochopitelně o věčné téma, poněvadž k takovým případům docházelo i v minulosti. Nicméně nelze si nepoložit otázku, jestli je uděláno maximum v českých psychiatrických léčebnách, aby bylo minimalizováno riziko agrese ze strany takové skupiny lidí.
Server Sputnik se obrátil na níže uvedené psychiatrické nemocnice a psychiatrická oddělení zdravotnických zařízení v ČR. Možná nejde o zcela vyčerpávající seznam, ale jsou zde zahrnuty úplně všechny kraje republiky:
1. Psychiatrická nemocnice Bohnice, Praha
2. Psychiatrická nemocnice Kosmonosy, Středočeský kraj
3. Psychiatrické a psychoterapeutické oddělení Nemocnice Ostrov, Karlovarský kraj
4. Oddělení psychiatrie Krajské nemocnice Liberec
5. Psychiatrické oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem
6. Psychiatrická nemocnice v Dobřanech, Plzeňský kraj
7. Psychiatrická nemocnice Písek, Jihočeský kraj
8. Psychiatrické oddělení Nemocnice České Budějovice
9. Psychiatrická klinika — Fakultní nemocnice Hradec Králové
10. Psychiatrická nemocnice Jihlava, Vysočina
11. Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod, Vysočina
12. Psychiatrické oddělení Nemocnice Pardubického kraje
13. Psychiatrická nemocnice Brno
14. Klinika psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc
15. Psychiatrická nemocnice v Kroměříži, Zlínský kraj
16. Psychiatrické oddělení — Fakultní nemocnice Ostrava
V souvislosti s uvedeným tématem se Sputnik zajímal o to, do jaké míry je zmíněný problém vážný a jestli podle názorů odborníků opravdu chybí kapacita a peníze na kontrolu všech duševně nemocných, kteří se léčí ambulantně, jak se uvádělo v médiích.
Zajímavě zní především výsledek dotazování, že pouze tři ze šestnácti uvedených zdravotnických zařízení byla schopna tyto záležitosti komentovat.
Takže „výjimku “ pro Sputnik udělala Klinika psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc, Psychiatrická nemocnice Jihlava a Psychiatrická nemocnice Kosmonosy, Středočeský kraj.
Pokud se zamyslíme nad neochotou většiny nemocnic se vyjadřovat k problematice psychicky nemocných lidí, nelze vyloučit, že jde samozřejmě o téma nejednoduché, citlivé nebo dokonce, jak uvedli v psychiatrické nemocnici v Plzni, „diskrétní“, o němž se asi raději diskutuje „za zavřenými dveřmi“.
Ale když si vzpomeneme, že jde o ohrožení lidského života a že následky agresivity pacientů s labilní psychikou (i když často jejich stav je stabilizován), mohou být tragické, otázkou zůstává, jestli opravdu má smysl považovat toto téma za „uzavřené“.
Obecně, co se týče nebezpečí, spojeného s chováním psychicky nemocných lidí, přednostka Kliniky psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc prof. MUDr. Klára Látalová, Ph.D. se domnívá, že většina pacientů s duševní poruchou není agresivní.
Tomu odpovídá i komentář ředitelky psychiatrické nemocnice Kosmonosy Ing. Dany Kolářové, MBA, která v rozhovoru pro Sputnik potvrdila, že takové případy útoků jsou ojedinělé.
Doktorka Látalová však podotýká, že „nicméně proti běžné populaci je riziko agresivního chování u těchto pacientů mírně vyšší, což potvrzují epidemiologické studie“. Může to zapříčinit zneužívání psychoaktivních látek, závislost na těchto látkách nebo intoxikace.
„Agrese je definována jako nepřátelské, zraňující nebo destruktivní chování, často způsobené frustrací, může být kolektivní či individuální. Lidská agrese je nepochybně zapříčiněna multifaktoriálně, včetně politických, společenských, ekonomických, zdravotních a psychologických faktorů,“ dodává přednostka olomoucké kliniky psychiatrie.
Co se týče kontroly duševně nemocných léčených ambulantně v České republice, doktorka Látalová vysvětluje, že jde spíše o „problém nerovnoměrného rozložení péče, než o celkovou kapacitu„.
Ze své strany je primářka psychiatrické nemocnice v Jihlavě MUDr. Dagmar Dvořáková přesvědčena o slušné úrovni zdravotnictví v tomto oboru.
„Není pravda, že by z nedostatku financí nebo nedostatku psychiatrické péče bylo nějaké větší riziko ze strany psychicky nemocných pacientů,“ uvedla.
Co se týče kapacity, všechna tři zařízení uvedla, že s tím je vše v pořádku (je dostačující). MUDr.Dagmar Dvořáková také přesvědčivě prohlásila, že peněz na tuto péči je dost, míst pro pacienty je také dost.
Takže na první pohled na základě obdržených komentářů lze dospět k závěru, že situace s péčí a kontrolou psychicky nemocných lidí v České republice není vůbec špatná.
ČTĚTE TAKÉ: Čeští vojáci spíš přežijí v Africe, než v Krkonoších. A může za to NATO
Praha – Co by se stalo, kdyby Severoatlantická aliance přestala existovat? České zájmy by to nepoškodilo, sdělil Sputniku renomovaný expert.
Jenom ta skutečnost, že pouze tři ze 16 psychiatrických nemocnic nebo příslušných oddělení byly schopné hovořit na toto téma, zanechává pochyby a nevylučuje otázky, že přece jen existuje to, co se možná zamlčuje.
Nezbývá nic jiného, než prostě doufat, že současné a další kroky v tomto oboru zdravotnictví minimalizují riziko stát se obětí agrese psychicky nemocných lidí, včetně těch, kteří byli propouštěni z nemocnice do ambulantní péče.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce
# cz.sputniknews.com,
Jana Rajská, (red.)
