Sdílejte
ilustrační foto. Zdroj: internet

Praha – František ve své exhortaci Amoris laetitia de facto zrušil existenci všeobecně platných morálních norem a místo objektivních skutečností prosazuje jen subjektivní postoje, které vedou k zrušení Božích zákonů. Pokrytecky to nazývá milosrdenstvím. Biskup Holub, v protikladu signatářům Korekce, maskuje a zároveň prosazuje Františkovy hereze.

Citace: T. Holuba (z Českého rozhlasu): „Riziko je v tom, že je zde představa naprosto neměnného učení, které skončilo Janem Pavlem II., a pak přišla nějaká změna s Františkem. Ale právě v rodinných záležitostech je v církvi krásně vidět vývoj toho, jak se k lidem ve velmi složitých situacích chovat.“

Odpověď: Holub základní články víry – dogmata nahrazuje tzv. vývojem, a spasitelné učení církve zpochybňuje a likviduje.

Tento „biskup“ jakože řeší, jak se k lidem chovat, ale ve skutečnosti jedná jako lékař, který ani nestanoví správnou diagnózu ani nedá patřičné léky, ale jen nemoc zamaskuje, nechá člověka zemřít a pak řekne, že na tom jde krásně vidět, jak postoupil vývoj toho, jak se k lidem v složitých situacích chovat.

Citace: „Pak Benedikt XVI. jasně řekl, že rozvedení lidé tím, že jejich situace je velmi složitá, nesou část utrpení církve, a jsou tak do značné míry pokladem církve. František na to navazuje s logickou konsekvencí. Jde o kontinuální vývoj.“

Odpověď: Výrok Benedikta XVI. se týká rozvedených lidí, kteří proto, aby nežili v hříchu a mohli přistupovat k svatému přijímání, přinášejí oběti a žijí v stavovské čistotě. To je absolutní protiklad toho, co prosazuje František. Holub podvádí věřící, když protiklady nazývá logickou konsekvencí a kontinuálním vývojem.

Citace: „Papež František udělal důležitý krok, protože upozornil, že v oblasti ztroskotaných manželství jsou věci, které jsou objektivně špatné, mohou být ale subjektivně velmi těžko přičitatelné jednotlivci v plné míře.“

Odpověď: V tom má Holub pravdu, že tyto věci mohou být velmi těžko přičitatelné jednotlivci v plné míře, protože hlavní vina je ve skutečnosti na církvi, která se pod vedením teologů jako je František a Holub, otevřela herezím. Odstranila podmínky k pravdivému pokání a obrácení, k osobnímu vztahu ke Spasiteli, vzala jasné vědomí priority, kterou je spása duše, a nezprostředkovala sílu Ducha, aby člověk dokázal bojovat se lží a zlem. Pokud by toto církev zabezpečila, pak by katolík uměl předejít rodinným konfliktům a rodinným tragediím. Měl by motivaci i sílu se zapřít, pokořit se a přiznat si chybu. Tím by většina problémů byla vyřešena. K tomuto církev s duchem, kterého má Holub, nevede.

Hlavním viníkem je proto ta církev, která opustila věroučné a morální normy a nekoná pokání, a proto v pokání brání i jednotlivcům. Řešením ale není posílat lidi bez pokání ke svatému přijímání, tak jak to sami dělají.

Citace: „Proto máme být k tomu vnímaví, protože se nejedná o zákony, ale o konkrétního člověka.“

Odpověď: To je specifický duch a specifická teologie. Holub nezdůrazňuje vnímavost vůči Bohu a nebere v potaz Boží lásku, to, že Bůh za nás dal svého Syna, který za nás a za naše hříchy zemřel na kříži. Místo toho skrytě usiluje o legalizaci hříchu, ale k duši konkrétního člověka, kterého čeká smrt, Boží soud a věčnost, k té vnímavý není. Navíc ignoruje i realitu, že život bez pravdivého smíření s Bohem a bez respektování Božích přikázání není žádná idylka. Když člověk odhodí kříž Božího zákona, naloží si tím mnohem těžší kříž otroctví hříchu a dostává se do neřešitelných situací, a přitom je denně v nebezpečí věčného zavržení.

Je rozdíl: Jsou lidé, kteří nepretendují na svaté přijímání a nemají sílu ani podmínky k tomu, aby mohli k přijímání jít, ale jsou si vědomi své viny a slabosti – takoví mají šanci spásy. Ale jsou jiní, oklamaní církevníky, a ti budou bez pokání chodit k svatému přijímání. Pak si jí a pijí odsouzení (viz 1Kor 11).

Citace: „My o rozvedených říkáme, že je to objektivně špatně, ale na vnitřní straně, když člověk naslouchá jednotlivci, tak může pochopit, že okolnosti mohou být tak složité, že není možné na vnitřní úrovni mluvit o spáchání těžkého hříchu, a proto je potřeba pomoci.“

Odpověď: Holubova pomoc je jako pomoc lékařů zachraňujících lidi, kteří „nejsou v kondici“, eutanázií.

Těžký hřích není tam, kde jde o záležitost nedobrovolnou anebo nevědomou. Lidé, kteří žijí ve stavu hříchu vědomě a dobrovolně, i kdyby na vnitřní úrovni na to měli jakýkoliv svůj názor, nemohou mít účast na eucharistii. To je učení církve.

Holub říká:, že když člověk naslouchá jednotlivci, tak může pochopit… Je to z toho důvodu, že člověk vědomě bojkotující Boží zákony zůstává v duchu sebeklamu. Reprodukuje ho pak natolik sugestivně, že kdo naslouchá, uvěří. Ale právě kněz by měl k takovým lidem promluvit v síle Ducha Pravdy, aby naslouchající dostali touhu po záchraně své duše. Když se ale kněz či biskup sjednotí s duchem lži proti Božím zákonům, proti Bohu i proti duši samotné, je to zrada! Navíc, když se ze zrady udělá norma, dojde k masové vraždě duší.

Citace: „Je to proces tříbení, který není u konce, protože se to zatím biskupové učí. I to patří k církvi, a je to nádherná výzva, která nemluví o tom, že je církev řízena nařízeními a zákazy z Říma, ale že jsme to my, kteří hledají, kudy nás Hospodin chce vést.“

Odpověď: V současné době prožíváme intenzivní proces tříbení s tím, že se rafinovaně odstraňují Boží pravdy i Boží přikázání. Tuto zradu Krista, církve i Božích přikázání se biskupové od Františka učí a Holub tvrdí, že i toto patří k církvi a že to je nádherná výzva.

František a Holub učí lidi, i když s tím zatím ještě nejsou u konce, jak obcházet Boží zákony a ubíjet svědomí preferováním subjektivních postojů, aby ani v hodině smrti už nebyli schopni vzbudit dokonalou lítost. Ještě jim na cestu do zavržení dají své neplatné přijímání. Toto jsou nejtěžší zločiny. Nejenže ničí Boží zákony, ale učí antizákonům, které nevyžadují žádné zapření sama sebe, žádné brání svého kříže ani žádné následování Krista.

Když ale odstraní Kristovy zákony a přikázání, naloží tolik neúnosných křížů, že kdo je poslouchá, musí se pak tak zapírat a tak trpět, že by to Bůh po něm nikdy nechtěl. Navíc se stává otrokem hříchu a mučí druhé. Toto utrpení nemá žádný smysl.

Holub má pravdu, když říká, že církev by dnes neměla být řízena různými nařízeními a zákazy z Říma. V současné době mezi ně patří nařízení k islamizaci do každé farnosti a každého kláštera. To pak raději opravdu hledejme sami, kudy nás chce Hospodin vést bez nařízení apostaty Františka.

Paradoxem je, že Holub Boží přikázání neposlouchá, ale Františkova nařízení z Říma prosazuje. Asi ví, že ti, kteří prosadili Františka, mohou prosadit i Holuba nejprve za kardinála a potom třeba i místo Františka. Jen je třeba zavčas o sobě dát vědět. To je pro Holuba nádherná výzva!

Citace: „Signatáři neříkají konkrétně, co papež řekl špatně, ale oni to interpretují, oni to přetaví do toho, jak tomu rozumí, a tyto věci, těch sedm, nazvou vlastně možnými herezemi. Celý ten text je to, že ti signatáři říkají: ‚My vám, nebo tobě, papeži, takhle rozumíme – a to je špatně‘. A já se bojím, že oni mu právě nerozumí.“

Odpověď: František používá takové formulace a takový slovník, který je dvojznačný, takže ne pouze signatářům, ale každému z logické konsekvence vzejde 7 Františkových herezí. Moderní heretici, jak řekl papež Benedikt XVI., jsou tak obratní, že aniž by hereze formulovali, každý si je už sám automaticky vydedukuje.

František jako hlava církve má povinnost jasně formulovat pravdy katolické víry, a ne úmyslně dávat prostor duchu hereze, aby Boží pravdy ničil. Jeho postavení je přitěžující okolností zločinu.

František líbá nohy transsexuálům a nedává k tomu žádné vysvětlení. Toto gesto samo o sobě vyjadřuje schválení a úctu k sexuálním zvrácenostem. Byl povinen vyzývat tyto lidi k pokání a k obrácení. Pokud by jim pak líbal nohy, nebylo by to už gesto schvalující zvrácenost. Jenže František tato gesta dělá vědomě s cílem legalizovat zvrácenost a likvidovat Boží přikázání. A to je zločin vůči Bohu i vůči církvi a znak, že je zjevný a zatvrzelý heretik.

Dle věroučné buly papeže Pavla IV. a dle Božího slova Gal 1,8-9 je František Bergoglio i Tomáš Holub pod Boží anathemou a úřady v církvi vykonávají oba jako heretici neplatně.

Autoři: + Eliáš

Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr                 + Timotej OSBMr

Biskupové sekretáři

Komentáře
Sdílejte
Předchozí článekDisciplinární komise ELH opět trestala neukázněnost fanoušků
Další článekBrněnská Filharmonie zve návštěvníky na letošní Moravský podzim
ZprávyExtra.cz je internetový velkoformátový - multimediální zpravodajský portál se zaměřením na aktuální dění v České Republice i zahraničí. Jedná se o jeden ze zpravodajských projektů, které provozuje mediální agentura BJ-ExtraMedia - Jiří Berec. Do portfolia naší mediální skupiny patří tedy server ZprávyExtra.cz, zpravodajský portál Události112.cz a internetový magazín UdálostiEXTRA.cz. Naše zpravodajství sdílíme také na sociálních sítích.