Jeskyně, ilustrační foto. Zdroj: pxhere.com / CC0 Public Domain

Česko – Poslední dny mají další šťastný příběh. V pondělí se britským potápěčům podařilo najít 12 chlapců z juniorského fotbalového týmu a jejich 25letého trenéra, kteří uvízli v zatopeném jeskynním komplexu Tcham Luang Nang Non v Thajsku. Devět dnů vůbec nikdo nevěděl, jestli žijí…

Jejich nalezením ale celé „dobrodružství“ nekončí. Před záchranáři stojí těžký úkol. Je třeba rychle vyřešit, jak chlapce a trenéra z jeskyně dostat, všechny cesty ven jsou totiž zatopené. Celou tuto událost sledují samozřejmě i čeští speleologové, kterých se Sputnik zeptal, mají-li se návštěvníci českých jeskyní obávat podobné situace. Ze slov ředitele Správy jeskyní České republiky RNDr. Jaroslava Hromase vyplývá, že návštěvníci Moravského krasu a Koněpruských jeskyní se mohou v poklidu kochat všemi stalaktity, stalagmity a dalšími jeskynními pozoruhodnostmi.

Naše Správa jeskyní ČR pečuje o 15 jeskynních systémů, z nichž 14 je zpřístupněno veřejnosti. Všechny zpřístupněné jeskyně (pouze zpřístupněné!) jsou pod přísným dozorem Obvodních báňských úřadů a podle předpisů jsou pro ně vypracovány tzv. havarijní plány. V nich jsou variantní řešení všech možných druhů havárií v podzemí, obdobně jako je tomu na příklad v dolech. Většina zpřístupněných částí těchto jeskynních systémů je v bezpečné výšce nad hladinou podzemních vod a jejich životu nebezpečné zaplavení při průtrži mračen nehrozí. Jediný podzemní tok, který musíme bedlivě hlídat je právě podzemní Punkva s lodní plavbou. Zde průběžně monitorujeme stav hladiny, kterou můžeme regulovat systémem stavidel. Současně sledujeme meteorologickou situaci a máme informace o vodních stavech na povodí zdrojových přítoků. V případě, že se hladina blíží limitované úrovni, plavba se zastavuje, a to preventivně s dostatečnou časovou rezervou,“ odpovídá Hromas na otázku, zdali jsou české jeskyně bezpečné.

Možná si někteří pokládají otázku, jak je možné, že chlapci s trenérem nestihli utéct z jeskyně ven. Tady ředitel Správy jeskyní České republiky RNDr. Jaroslav Hromas přirovnal jeskynní systém k městskému kanalizačnímu systému.

Mapa CHKO Moravský kras. Foto: cs.wikipedia.org, official

Kras je specifická oblast, budovaná převážně vápenci či podobnými rozpustnými horninami, ve kterých voda svoji korozivní (rozpustnou) a erozivní (mechanickou) silou vytváří jeskyně a jeskynní systémy. Do nich odtéká voda z povrchu různými závrty, hltači a ponory a vytváří v nich podzemní potoky a říčky. Funkce tohoto krasového systému se dá dobře přirovnat k funkci městského kanalizačního systému. Tak, jako ve městě, i v krasu déšť velmi rychle mizí v podzemí, zaplňuje jeskyně a zvedá hladinu podzemních toků nebo vytváří toky dočasné. Zcela zatopené prostory vytvoří tzv. vodní sifony (jako v thajské jeskyni), a izolují od sebe suché části jeskyní nebo vyšší nezaplavená patra. Ty jsou nadějí pro přežití osob, které voda zastihla. Protože se jedná o průtok vody volnými kanály, je takový nástup záplavy velmi rychlý, v podobě kalné vlny, plné nejen bahna a písku, ale i kamenů, které mohou člověka doslova utlouct,“ uvádí Hromas.

V České republice bohužel došlo k podobné situaci v roce 1970, kdy se v Amatérské jeskyni v Moravském krasu nepodařilo zachránit dva speleology. Ani intenzivní odčerpávání vody k záchraně jejich životů nevedlo.

V současné chvíli v Thajsku probíhá závod s počasím, protože se blíží období dešťů, které bezpochyby opět začne zvedat hladinu vody v jeskyni. Záchranáři v současné chvíli počítají se třemi varianty záchrany dvanácti chlapců a jejich trenéra. Buď se podaří vodu odčerpat, aby chlapci mohli z jeskyně opět vyjít. Hledá se i jiný východ z jeskyně, ale jelikož jsou chlapci téměř kilometr pod povrchem země, je to asi skeptická varianta. Poslední a nejnebezpečnější variantou je potápěčský výcvik všech osob v jeskyni a následné proplavání jeskyně, tady ale nastává problém v tom, že údajně chlapci neumí ani plavat. Takový výcvik by tak podle odhadů mohl trvat i čtyři měsíce…


ZAUJALO NÁS: Festival v Karlových Varech vs. MS ve fotbale podle Reflexu
Český novinář Milan Tesař v žertovné formě porovnal dva druhy nejpopulárnějších akcí, které sleduje dneska celý svět: Filmový festival v Karlových Varech a Mistrovství světa v kopané, které probíhá v Rusku. 

Nyní čerpadla odčerpávají 1,5 cm vody za hodinu. Mezitím český premiér Andrej Babiš nabídl pomoc, když chtěl do Thajska vyslat čerpadla Sigmy Group, které jsou údajně nejlepší na světě. Jedno toto čerpadlo by zvládlo odčerpat 400 litrů vody za sekundu. Dnes by do Thajska měli dorazit dva čeští hasiči, aby prozkoumali, jak Česká republika může pomoci.

Tato extrémní situace už má i první oběť. Jeden z potápěčů ztratil pod vodou vědomí a záchranářům už se ho nepodařilo zachránit.

Moravský kras je největší a nejlépe vyvinutá krasová oblast s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Nacházejí se zde všechny krasové útvary s výjimkou polí. Moravský kras se vyznačuje poměrně malým počtem závrtů, přičemž ty jsou na jihu vyplněny jurskými, částečně zpevněnými písky a naopak na severu jsou zející. Hloubka závrtů je přibližně 10 až 20 m. Všeobecně je povrch Moravského krasu kryt reliktní terra rosou (crvenica) s příměsí spraše a čtvrtohorních zvětralin.

Moravský kras leží v geomorfologickém celku Drahanská vrchovina a rozkládá se v severní oblasti Jihomoravského kraje. Téměř plochý povrch vápencového území je mírně ukloněn k jihu a odvodňován Punkvou, Křtinským potokem a Říčkou do Svitavy a Svratky. Je vyvinut v 3–6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenců, který se táhne od brněnských částí Líšeň a Maloměřice severním směrem ke Sloupu a Holštejnu. Na nejcennější části území byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Moravský kras.

cz.sputniknews.com,
(red.)

Komentáře
Předchozí článekFestival v Karlových Varech vs. MS ve fotbale podle Reflexu
Další článekZáchranáři zasahovali u dvou vážných případů, při nichž došlo k pádu osob z výšky
ZprávyExtra.cz je internetový velkoformátový - multimediální zpravodajský portál se zaměřením na aktuální dění v České Republice i zahraničí. Jedná se o jeden ze zpravodajských projektů, které provozuje mediální agentura BJ-ExtraMedia - Jiří Berec. Do portfolia naší mediální skupiny patří tedy server ZprávyExtra.cz, zpravodajský portál Události112.cz a internetový magazín UdálostiEXTRA.cz. Naše zpravodajství sdílíme také na sociálních sítích.