Ilustrační snímek lékařské ordinace. Autor: archiv

Česko – Co je pro Vás důležité při rozhodování, kde budete provozovat vaši praxi? Motivují Vás peníze? Co by Vás přimělo pracovat na venkově? Přibližně takto se ptají prostřednictvím dotazníku zástupci odborných společností zhruba 1000 budoucích praktických lékařů v předatestační přípravě.

Účelem je zjistit, co by přimělo budoucí praktiky odejít na venkov a provozovat tam praxi. Je to vůbec poprvé, kdy se zkušení lékaři ptají nastupující lékařské generace napřímo, jak práci na venkově vnímají.

O dotazníkovém šetření bude mluvit na XII. Jarní interaktivní konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL ČLS JEP) MUDr. David Halata, předseda Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP společně s předsedkyní Mladých praktiků MUDr. Markétou Pfeiferovou. Ti jsou také iniciátory unikátního dotazníkového šetření.

V místech jako je Vysočina nemají tisíce lidí svého praktického lékaře. Když potřebují vystavit pracovní neschopnost nebo získat potvrzení o zdravotním stavu do zaměstnání nemají za kým jít. Chybějící lékař se tak netýká jen nemocných. Takovýchto míst do 5 let přibude. Je to časovaná bomba, a proto je třeba situaci řešit,“ říká MUDr. David Halata, který pracuje jako venkovský lékař v Hošťálkové na Vsetínsku.

Podle něj představuje venkovské lékařství dle dostupných dat až cca 50 % všech praxí všeobecných praktických lékařů v ČR. „Byť je nově atestujících všeobecných praktických lékařů relativní dostatek, zájem mladých praktických lékařů směřuje především k praxím ve velkých městech,” doplňuje.

Nedostatek lékařů na venkově řeší i další evropské země, ve Velké Británii například zjistili, že pomáhá, když část předadatestační přípravy absolvuje lékař na venkově, v Norsku a Švédsku zase vypozorovali, že pouze peníze neudrží lékaře mimo město příliš dlouho. „Někdy převáží nad penězi jiné věci – dostupnost škol a školek pro děti, práce pro partnera lékaře. Nicméně jsou to stále jen domněnky či zahraniční zkušenosti, nikdo se dosud přímo nezeptal těch, kteří do praxí teprve nastoupí,“ vysvětluje MUDr. Halata. „V roce 2014 a 2015 VZP zkoumala, jestli existuje nějaký rozdíl v práci praktických lékařů v závislosti na místě jejich praxe. Ukázalo se, že venkovský praktik odesílá své pacienty o 43 % méně ke specialistům než lékaři ve velkých městech. Specialisté na venkově zkrátka chybí a řadu úkonů tak musí venkovský lékař vyřešit sám a přímo na místě,“ říká MUDr. Halata.


ČTĚTE TAKÉ: Chcete snížit riziko nachlazení? Zbavte se stresu!
Nachlazení sice většinou není tak závažné jako chřipka, ale také umí pěkně potrápit a znepříjemnit dny. Ovlivňuje ho celá řada faktorů, jedním z nich může být i naše nepříznivé psychické rozpoložení. Stres totiž oslabuje imunitu, a proto lidé, kteří jsou mu opakovaně či dlouhodobě vystaveni, mohou snáze onemocnět.

Podle něj čeká postupně celý sektor praktického lékařství proměna, a to v souvislosti se stárnutím populace. „Časem by se měli lékaři sdružit a v ordinaci přibýt například geriatrická sestra nebo fyzioterapeut. Utvořit týmy primární péče či sdružené praxe. Ve velkých městech se to už postupně děje, přitom ale právě na venkově by to bylo mnohem více potřeba,“ doplňuje Halata.

Jako člen Evropské asociace pro venkovské a odlehlé praxe (EURIPA) zvažuje MUDr. Halata, že by společně s Mladými praktiky z.s. v případě úspěchu dotazníku rozšířil šetření na všechny evropské země. Výstup z dotazníkového šetření v Česku čekají lékaři na podzim letošního roku.

Mgr. Veronika Ostrá,
(red.)

Komentáře