© AP Photo / David Bookstaver

Česko (Svět) – V roce 1984 byl v New Yorku zatčen československý rozvědčík, kterému se podařilo proniknout do CIA. Pak přiznal, že Američané potlačovali svobodu jiných zemí.

Karel Köcher, je neobyčejná osoba, o tom není pochyb. Jeho osud ukazuje, že život je naprosto nepředvídatelný. Mohl by si člověk, kterého od doby studia na střední škole kontrolovaly bezpečnostní orgány, představit, že se stane úspěšným špionem StB?

Köcher se narodil v Bratislavě v roce 1934. Jeho otec byl vídeňský Čech a matka Slovenka židovského původu. V roce 1939 se rodina přestěhovala do Prahy, kde Karel začal studovat na gymnáziu. Dobré chování v té době neměl. Poté co komunisté přišli v roce 1948 k moci, Köcher upoutal pozornost bezpečnostních orgánů. Podle některých informací byl členem skupiny, která navázala kontakty s americkým agentem, aby získala podporu od velvyslanectví USA.

Po zkouškách se Karel Köcher stal studentem Karlovy univerzity, kde studoval fyziku a matematiku. Navíc také studoval kinematografii. Tentokrát byl pod pečlivou kontrolou kontrarozvědky, která ho považovala za nespolehlivou osobu. Absolvent UK kvůli tomu nemohl získat cestovní pas, a proto se mu nepodařilo začít pracovat v misi OSN v Kamerunu.

Tehdy si Köcher uvědomil, že řešením jeho problémů je práce ve státních bezpečnostních orgánech. Jeden z jeho kamarádů, který tam již pracoval, byl schopen podat zprávu o slibném absolventovi Karlovy univerzity, který dobře ovládá cizí jazyky. Köcher byl přijat, absolvoval studium StB a brzy mu byl přidělen nový úkol.

V roce 1965 Karel Köcher a jeho manželka Hana odjeli do Spojených států. Köcher měl pověst disidenta a získal práci v Radio Free Europe. Kromě toho v USA Köcher absolvoval University of Indiana a získal doktorát z Kolumbijské univerzity. Na Kolumbijské univerzitě také našel vlivné známé. Jedním z profesorů tam byl Zbigniew Brzezinski, budoucí poradce pro národní bezpečnost prezidenta Cartera, jeden z ideologů americké zahraniční politiky. Není divu, že si Köchera všimli příslušníci CIA. V roce 1970 získal Köcher a jeho manželka americké občanství.

Od roku 1972 pracoval v CIA jako překladatel a analytik. Je zajímavé, že se několikrát hádal se svým vedením v Praze, protože nechtěl svědčit proti českým disidentům. Později Köcher uváděl, že informoval své nadřízené o přípravě Ameriky k jadernému konfliktu a pokusu o verbování sovětských diplomatů v Latinské Americe. Jeho manželka se v té době zabývala šperky v New Yorku, což udělalo jejich rodinu dost bohatou.

Později Köher přiznal, že tehdy viděl, jak Američané omezují svobodu jiných zemí. Kromě toho v jednom ze svých rozhovorů bývalý špion řekl, že některé skupiny v USA chtěly konflikt, včetně jaderného. Nadměrná síla Spojených států se mu dokonce zdála hrozbou.

V roce 1984 byli manželé zatčeni za špionáž. Existuje verze, že byl Köcher zrazen generálem KGB Olegem Kaluginem, který nyní žije v USA. Jestli je to tak nebo ne, se asi nedozvíme. Nicméně Köcher a jeho manželka strávili ve vězení 14 měsíců. Je zajímavé, že státním zástupcem ve věci Köchera byl budoucí starosta New Yorku Rudy Giuliani.

V roce 1986 byli vyměněni za sovětského disidenta Natana Šaranského. Během Studené války byla výměna vězňů obviněných ze zpravodajské činnosti praktikována relativně často. Tato operace se uskutečnila na mostě Glienickier na hranici západního Berlína a NDR. Po návratu do Prahy Köcher začal pracovat v Prognostickém ústavu ČSAV.


ČTĚTE TAKÉ: Expert o tom, co měl na mysli Putin, když hovořil o útočném systému
Ruský vojenský expert, hlavní redaktor magazínu Národní obrana, Igor Korotčenko v rozhovoru se Sputnikem řekl, že když prezident Vladimir Putin hovořil o „silném a nejmodernějším na světě útočném systému“, tak mohl mít na mysli vzdušný systém Kinžal, jaderný zdroj energie pro bezpilotní ponorku a okřídlenou střelu s neomezeným doletem.

Köсher je kontroverzní osoba. Někteří ho považují za dvojitého agenta, ale on sám to nepřiznal. Nicméně viděl práci speciálních služeb na obou stranách železné opony a jeho slova o americké politice ukazují, že ne vždy pokrokový Západ se choval tak demokraticky, jak se dnes mnozí pokoušejí předvádět.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

cz.sputniknews.com,
Jevgenij Alexandrov, (red.)

Komentáře