Lékárna - znak, ilustrační foto. archiv redakce / zpravyextra.cz

Praha – Česká lékárnická komora (ČLnK) spolu s dalšími profesními sdruženími, Grémiem majitelů lékáren (GML), Poskytovateli lékárenské péče (POLP) a iniciativou VašiLékárníciCZ reagují na vyjádření Ministerstva zdravotnictví ČR (MZd), které dne 29. května 2018 obdrželi v dopise náměstka ministra zdravotnictví, Mgr. Filipa Vrubela. ČLnK a ostatní instituce se ostře ohrazují vůči nekonzistentnímu postoji ministerstva zdravotnictví k navýšení finančních prostředků do lékárenského segmentu na příští rok.

Rozhořčení lékárníci poukazují na to, že jim byla opakovaně přislíbena podpora ministerstva zdravotnictví v případě, že nedojde k dohodě se zástupci zdravotních pojišťoven o zvýšení úhrad lékárnám. Dohodovací řízení mezi lékárníky a zdravotními pojišťovnami skončí 19. června, ovšem ze strany lékárníků převládá spíše skeptický názor, že ke konsenzu nakonec nedojde. Lékárníci jsou přesto ochotni znovu zasednout k jednacímu stolu

Naše naděje, že by červnové jednání se zdravotními pojišťovnami mohlo ještě něco zásadně zvrátit, berou pomalu za své. Podle nás již ze strany lékárníků došlo k zásadním ústupkům, zatímco přístup pojišťoven k dorovnání úhrad zůstává rigidní. Zatímco při předchozích jednáních dohodovacího řízení padl ze strany MZd příslib, že se ministerstvo postará o dostatečný objem financí pro lékárenský segment i v případě, že k dohodě mezi lékárníky a zdravotními pojišťovnami nedojde, dnes dává od lékárníků ruce pryč,“ říká PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.

V dopise adresovaném zástupcům ČLnK a dalších lékárnických sdružení upozorňuje náměstek ministra zdravotnictví, Mgr. Filip Vrubel, že prioritou MZd bude navýšení platů a mezd vybraným zdravotnickým pracovníkům, zejména zdravotním sestrám. Podle Vrubela mj. i proto MZd „není schopno v tuto chvíli garantovat objem dostatečných finančních prostředků pro lékárenský segment na příští rok.“ To ale zásadně nekoresponduje s tím, co bylo lékárníkům opakovaně přislíbeno.

MZd zároveň prostřednictvím Vrubela apeluje na lékárníky, aby se ještě jednou pokusili dohodnout se zdravotními pojišťovnami a nabízí jim v dohodovacím řízení podporu ve formě poskytnutí informací zdravotním pojišťovnám, které ukazují objektivní důvody svědčící o oprávněnosti požadavků na zvýšení úhrad lékárnám.

ČLnK a další lékárenská sdružení jsou přístupem MZd zklamáni. Lékárníci opakovaně upozorňují na to, že oproti ostatním zdravotníkům jsou značně znevýhodněni. Zatímco v ostatních privátních sektorech zdravotnictví platy od roku 2006 rapidně rostou (u lékařů o téměř 52 %, u sester dokonce až o 61 %), u lékárníků má plat od roku 2011 klesající tendenci. Soukromí lékárníci jsou závislí hlavně na marži z vydaných léků a tzv. signálním výkonu, který je ale mnohem nižší než v jiných zdravotnických zařízeních.


ČTĚTE TAKÉ: Pacienti už nebudou lékařům dělat „pošťáky“…
Nemocní už by v budoucnu neměli jako pošťáci nosit zprávy od odborných lékařů svému praktickému lékaři. Data praktikům automaticky a v reálném čase zašle elektronický systém eZprava. 

Lékárníci proto akutně volají po navýšení peněz do lékáren dorovnáním ceny za signální výkon. Jedině tak lze totiž zabránit postupnému krachu lékáren (za posledních pět let bylo v ČR bez náhrady zavřeno 40 jedinečných lékáren). Zatímco všem ostatním zdravotnickým zařízením bude ze strany pojišťoven plošně přidáno 5 %, lékárníkům ve skutečnosti pojišťovny nabídly navýšení o pouhých 0,08 %. Lékárníci přitom navrhli kompromis – navýšení o 2, 74 %. Ani tento vstřícný krok ovšem protistrana neakceptovala. V současnosti je v důsledku tohoto diskriminačního postoje pojišťoven ohrožena existence dalších 600 lékáren a situace je opravdu vážná. „Signální výkon nahradil v roce 2015 zrušené regulační poplatky, které činily 30 Kč. Nyní je za každý vydaný recept lékárníkům vypláceno pouze 13 Kč. To je samozřejmě pro veřejné lékárny dlouhodobě naprosto neúnosné až likvidační,“ upozorňuje Mgr. Marek Hampel, koordinátor segmentu poskytovatelů lékárenské péče v dohodovacím řízení.

Stát ušetřil – na úkor zaměstnanců a provozu lékáren

Stát přitom uvádí, že v posledních letech ušetřil revizemi cen a úhrad léků vydávaných v lékárnách minimálně 15,4 miliard korun. Podle ČLnK lékárníkům navíc nebyly plně kompenzovány zrušené regulační poplatky, v důsledku čehož lékárníci přišli do konce roku 2017 o zhruba 3,2 miliardy. Celkem tedy lékárny přišly od roku 2007 přibližně o 18,6 miliardy korun obratu. Každá lékárna tak byla z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví nebo Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) v průměru ochuzena o 2,2 milionů korun. Ty schází nejen na mzdy lékárníků, farmaceutických asistentek, sanitářek i ostatních zaměstnanců, ale i na provoz. V uplynulých dvou letech byly lékárny navíc zatíženy také dalšími agendami jako je EET, eRecepty, které si vyžádaly další investice do techniky, software či zesílení internetové konektivity. Současně stát požaduje a připravuje další rozšíření a nařízení agend spojených s GDPR a  ověřováním pravosti léčiv (od února příštího roku). Na dorovnání ztrát z minulých let a financování těchto nových povinností a technologií musí stát poskytnout lékárníkům finanční prostředky.

Mgr. Kateřina Jíchová,
(red.)

Komentáře