Injekce, ilustrační foto. Zdroj: PixaBay/ CC0 Public Domain

Česko (svět) – Hepatitida neboli lidově žloutenka je vážné onemocnění vyvolávající zánět a další postižení jater.2 Vyskytuje se po celém světě a její následky rozhodně nejsou zanedbatelné. Jen žloutenka typu B má dle odhadů na svědomí až 1,5 milionu úmrtí ročně.4 V ČR jsou každým rokem diagnostikovány stovky nových případů infekce žloutenky.1 Nejspolehlivější ochranou proti žloutence je stále očkování. Dětem i dospělým na něj přispívá Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR).

Žloutenka typu A není na rozdíl od žloutenky typu B součástí povinného očkovacího kalendáře (děti se proti typu B v ČR očkují povinně od poloviny roku 2001), není tedy hrazena státem, nicméně na oba typy očkování dětem i dospělým přispívají zdravotní pojišťovny.4 „ZP MV ČR svým klientům v rámci fondu prevence poskytuje v letošním roce příspěvek až do výše 500 Kč na samostatné očkování proti žloutence typu A či B nebo na očkování kombinovanou vakcínou proti oběma těmto typům. V loňském roce čerpalo příspěvek celkem 8 690 klientů, za něž ZP MV ČR vyplatila částku 5,2 milionu korun. Oproti roku 2016 jde téměř o 7% nárůst zájmu klientů (i výdajů pojišťovny) o tento typ očkování,“ komentuje Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.


ČTĚTE TAKÉ: Civilizační nemoci si Češi stále častěji jezdí léčit do lázní
Civilizační nemoci jsou fenoménem 21. století. Souvisí s moderní uspěchanou dobou a nezdravým životním stylem. Postihují už i 25leté. Stále větší množství Čechů hledá pomoc v lázeňských zařízeních. 

Virová hepatitida je infekční onemocnění způsobující zánět a další postižení jater.2 Vžitý název žloutenka vychází z jejího častého průvodního příznaku, tj. žlutého zbarvení kůže a sliznic, které způsobuje žlučové barvivo bilirubin.4 Hepatitidu vyvolává několik typů virů, značených písmeny A, B, C, D a E. Že jde o skutečně závažné onemocnění potvrzuje i fakt, že žloutenka je sedmou nejčastější příčinou úmrtí na světě – na pomyslném žebříčku přeskočila např. i HIV/AIDS, tuberkulózu nebo malárii.5 Příznaky všech typů se při akutním onemocnění velmi podobají, a proto je lze odlišit pouze cíleným vyšetřením krve. Začátek onemocnění je navíc podobný jako u jiných virových nákaz – únava, nechutenství, bolest břicha, pocit na zvracení, zvracení, průjem, bolesti kloubů, teplota nebo vyrážka.2

V ČR bojujeme nejvíce s typem A, B a C

V České republice se nejčastěji vyskytují typy A a C, případně B.3 Žloutenka typu A je známá jako nemoc špinavých rukou, nicméně nakazit se můžeme i kontaminovanou vodou, ledem v nápojích, zeleninou, ovocem, syrovými mořskými plody či špatně tepelně zpracovaným masem. Těžší průběh i delší rekonvalescenci mívá žloutenka typu B.1 Je 100x nakažlivější než AIDS a odhaduje se, že ročně na ni zemře až 1,5 milionu lidí. V České republice se každý rok nakazí žloutenkou v průměru 200 pacientů. Nejčastěji se přenáší kontaktem s porušenou kůží (poranění rizikovým předmětem, piercing, tetování, akupunktura, zdravotnická zařízení, injekční užívání drog apod.), při sexuálním styku nebo intimním resp. blízkém styku v rodině (sdílené kartáčky na zuby, ručníky, holicí strojky, žiletky apod.) Třetím druhem je žloutenka typu C, která většinou probíhá jako mírné onemocnění, nicméně její zákeřnost tkví v tom, že po letech bez příznaků může přejít do chronicity (děje se tak až v 55-85 % případů). Takový člověk je pak ohrožen jaterní cirhózou nebo jaterním selháním, navíc představuje zdroj infekce pro okolí.4 Na světě jí trpí asi 150–170 milionů osob, u nás jde o stovky nových případů ročně.1

Nejúčinnější zbraní je očkování

Jako u řady jiných onemocnění hraje zásadní roli prevence. Za tu nejefektivnější Se považuje právě očkování, které však doposud existuje pouze proti typu A a B.4 Proti typu C sice očkovací látka není, nicméně moderní medicína už dnes umí vyléčit až 95 % pacientů. Samotné očkování má až 98 % účinnost, i přesto je proočkovanost v české populaci stále nízká.5 Očkování proti hepatitidě typu B se provádí formou tří injekcí aplikovaných v průběhu šesti měsíců. Ochrana je celoživotní. Pro základní očkování proti žloutence typu A stačí podání jedné dávky, přeočkování jednou dávkou se pak provádí za 6 až 18 měsíců podle použité vakcíny. Délka ochrany se pohybuje v rozmezí 5 až 10 let.4 Očkování se doporučuje zejména osobám cestujícím do oblastí s vysokým výskytem této infekce (Afrika, Asie, Středomoří, Jižní či Střední Ameriky nebo na Střední východ), vojákům vyslaným do výše jmenovaných oblastí a do míst s obecně horšími hygienickými podmínkami, osobám pracujícím v rizikových povoláních (zdravotnický personál, lidé v kontaktu s potraviny nebo odpadními vodami) a dalším rizikovým skupinám (např. osoby s chronickým onemocněním jater, hemofilici, sexuálně promiskuitní, narkomané, osoby pravidelně podstupující transfuzní léčbu apod.).

Mgr. Kateřina Jíchová,
(red.)

Komentáře