USA – Každý americký prezident má mít svoji válku. Donald Trump se rozhodl, že začne s velkou obchodní válkou a že se během její přípravy nebude obtěžovat s diplomacií. Pod úder amerických ekonomických omezení se dostaly současně Evropská unie, Čína a Kanada.
Čína a Kanada slibují pomstu a vedení Evropské unie nejen zrcadlovou odpověď, ale také vytvoření pro Trumpa vážných politických problémů v USA. Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, navrhl „střílení“ těch amerických společností, které se nacházejí v „rodných“ státech klíčových amerických senátorů a kongresmanů, zřejmě za účelem destabilizace sociálně-ekonomického stavu před nadcházejícími senátními a gubernátorskými volbami, které se budou konat na podzim. Pod trestající ruku Evropské komise se mohou dostat americké i harleye, džíny a dokonce i americká whisky. A to je jenom začátek. Pokud se odvetným opatřením protivníci USA rozhodnou udeřit na privilegovaný mezinárodní status americké měny, následky pro ekonomiku USA a ambice Trumpovy administrativy budou prostě katastrofické.
Ještě začátkem ledna jsme předpokládali: tvrdá Trumpova politika protekcionismu může vést k tomu, že se proti Americe postaví její bývalí blízcí spojenci.
„Pokud se takhle bude pokračovat, Washington se ocitne ve stavu diplomatického a obchodního konfliktu nejen s tradičními konkurenty, jako je Čína nebo Rusko, ale i se zeměmi, které před tím měly docela loajální postoj k americké zahraničně-ekonomické politice.“
Předpověď se splnila rychleji, než se předpokládalo. Teď to vypadá tak, že dokonce nejbližší spojenec USA, kterým je Kanada, připravuje odvetná opatření, jež budou zaměřená proti americkým společnostem. Můžeme sledovat situaci, která se zdála neuvěřitelnou. Washington se ocitl ve faktické diplomatické izolaci a ničeho nemůže dosáhnout přemlouváním a hrozbami. Dokonce od zemí, které nikdy nebyly spatřeny v antiamerickém frondérství. Pokud se podíváme na věci pragmaticky a odrazíme se od zřejmé myšlenky, že kolonie nemůžou být na metropole drzé, navíc nemůžou zavádět sankce proti jejím korporacím, vychází nám, že se z ekonomického hlediska „veliké americké impérium“ fakticky smrštilo do Velké Británie, Puerta Rica a Ukrajiny. Dokonce Polsko se bude muset účastnit obchodní války proti USA kvůli tomu, že Brusel se očividně nechce smiřovat s Washingtonem, a Polsko je dosud částí Evropské unie.
K dnešnímu okamžiku Trump a jeho oponenti podnikli následující atakující činy. Ve čtvrtek lídr USA oznámil, že zavede omezující tarify na dovoz ocele a hliníku. Jako odpověď Evropská unie vytvořila plán společných akcí, jehož první fáze má udeřit na zranitelné americké společnosti, počínaje od výrobců motocyklů až po výrobce pomerančového džusu a whisky. Dokonce je označen konkrétní finanční cíl: je zapotřebí, aby byly dotčeny exportní dodávky na 3,5 mld. dolarů. Jako další krok Evropská unie plánuje zavedení zrcadlových tarifů proti USA a podání žalobu na Trumpovu administrativu v rámci arbitráže Světové obchodní organizace.
Čína se na oficiální úrovni zatím omezila výzvami ke „zdrženlivosti“. Pravděpodobně Peking čeká na ukončení jednání, která momentálně vede s Trumpovou administrativou jeden s nejbližších spolubojovníků Si Ťin-pchinga, kterým je Liu He. Soudě však podle toho, že Trump již informoval o zavedení tarifů a jmenoval Čínu jako hlavního protivníka v obchodní válce, nejsou šance na kladné završení jednání moc velké.
S hrozbami zavedení odvetných opatření proti USA vystoupil australský ministr obchodu Steven Ciobo a ministryně zahraničních věcí Kanady Chrystia Freelandová oznámila, že Kanada je připravena hájit své obchodní zájmy. S odsouzením postupů USA vystoupila Brazílie. Dokonce Mezinárodní měnový fond emitoval oficiální zprávu, v níž bylo uvedeno, že Trumpovy činy „uškodí zájmům samotných Spojených států amerických„.
Jako odpověď se Trump rozhodl necouvat, ale razantně zdvojnásobit sazky. Slíbil zavedení 25procentního poplatku na německá auta a podotkl, že jiné země se smějí tomu, jakými blbci byli američtí lídři v minulosti.
Agresivní postupy Washingtonu, který teď v rekordních termínech zkazí vztahy dokonce s nejbližšími spojenci USA, poukazují na to, že Amerika nemá bývalou autoritu.
Trumpův idol, prezident Ronald Reagan, bez jakýchkoliv obchodních válek a diplomatických skandálů lehce donutil Německo, Japonsko, Francii a Velkou Británii ke zničení značné části vývozního potenciálu, zvýšení dovozu amerického zboží a „zadušení“ vlastního ekonomického růstu v zájmu ekonomického růstu USA.
Japonsko, Německo, Francie a Velká Británie pokorně souhlasily s tím, že USA uměle snížily kurz dolaru vůči dalším měnám. Tím udělaly americký vývoz konkurenceschopnějším na evropských a japonských trzích. Současně zbavily japonské a evropské výrobce části jejich vlastních ploch odbytu a možností se udržet na trzích USA. Dohoda, která dovolila Reaganovi zachránit americkou ekonomiku, dostala název Plaza Accord, а ekonomická krize, která propukla v Japonsku kvůli jejímu podepsání — „Ztrácené desetiletí„.
Vzhledem k poměrné uzavřenosti sovětského informačního prostoru si v současném Rusku málo pamatuje, že na konci 80. let v informačním prostoru západního světa Japonsko hrálo úlohu, která dnes patří Číně. Japonská ekonomika rostla rychleji než americká, byla technologičtější a rozdíl v produktivitě práce a kvalitě vzdělání byl očividně v neprospěch USA. Považovalo se, že budoucnost bude japonská. Stojí za připomínku, že dokonce jeden ze symbolů amerického kapitalismu — legendární budova na adrese Pátá Avenue, 666 — tehdy patřila japonskému finančnímu konglomerátu Sumimoto. Všechny naděje na japonské ekonomické dominování byly zničeny jedním tahem pera. Již 10 let po podepsání osudové dohody bylo Japonsko v krizi a „expertní konsensus“ se shodl na tom, že globální dějiny ukončily a USA již navždy budou světovým hegemonem. Problém Trumpa, jehož rodině teď patří stejná legendární budova na Páté Avenue, spočívá v tom, že Čína není Japonsko, a dokonce moderní Evropa si nechce lehat pod finanční sekyru USA ve prospěch spásy americké ekonomiky.
USA teď na vlastní pěst bojují prakticky s celým světem, takže pokud se dokonce arbitři Světové obchodní organizace postaví na stranu USA, málo čím to Washingtonu pomůže. WTO, kde zůstanou USA, může být sotva považováno za vážný nástroj mezinárodního vlivu. Pokud se Trump teď nezastaví, nebo ho nezastaví vylekaní kongresmani, kteří musí schválit začátek obchodní války, existuje riziko, že dříve nebo později státy, proti nimž se americký prezident snaží zavést trestní opatření, odhodí své rozpory a přejdou ke koordinovaným postupům proti USA.
Například v případě mimořádné nutnosti můžou přijmout dohodu o úplném vyloučení dolarů z platebních styků v mezinárodním obchodu. Tohle opatření, jemně řečeno, bude pochybným z pohledu pravidel, ale na pozadí Trumpových výtvorů sotva zastaví jeho protivníky. Zato z hlediska ekonomické efektivity takové činy přivedou k hrozným následkům pro americkou ekonomiku, úvěrový rating a americký finanční trhy.
Dokonce ratingová agentura Moody’s se domnívá, že zrovna zvláštní status americké měny v mezinárodním obchodu dovoluje USA fungovat s gigantickými rozpočtovými schodky.
ČTĚTE TAKÉ: Zemanová-Kopecká: Putin nás všechny vážně varoval
Pokud dolar přijde o tento mezinárodní status, Washington bude mít problémy ne s obchodní bilancí, jako teď, ale se zastavením plně rozsáhlého ekonomického kolapsu.
Sotva je americký prezident připraven na dotažení situace do takového katastrofického scénáře, ale je zcela možné, že nemá jiné řešení, než risknout a doufat, že Čína, Evropa a jiné země, které trpí americkou zahraniční politikou, se nedokážou mezi sebou dohodnout (nebo se neodváží k radikálním odvetným opatřením). Někomu se takový přístup může zdát smělým, někomu šíleným, ale v případě plně rozsáhlého konfliktu podle schématu „USA proti celému světu„, nejspíš zcela nezvítězí washingtonský tým.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce
@ cz.sputniknews.com,
(red.)
