KANADA / Ve svých šestačtyřiceti letech modelka z Kanady, Tiger Sun sice vypadá jako něžná kráska, ale ve skutečnosti se v ní skrývá bojovnice. Pohodlí kanadského Vancouveru totiž Tiger Sun vyměnila za utrpení na syrských bojištích. Po boku kurdských jednotek bojovala proti teroristům z Islámského státu.

Bývalá modelka Tiger Sun po rozchodu s libanonským přítelem odjela do Iráku, odkud proklouzla k syrským jednotkám na severu země. Za poslední řebíček do rakve, který o jejím odchodu rozhodl, považuje příběh jiného Kanaďana. Mladík John McGuire z Ottawy totiž odešel bojovat po boku vrahů z ISIS.

Tiger Sun se proto 1. března 2015 rozhodla, sbalila se a přes Irák utekla do Sýrie. Nejtěžší pro ni bylo, říct své již dospělé dceři, že jede riskovat život do válkou zmítané země. Na místě ji spolubojovníci akorát ukázali, jak ovládat zbraň a Tiger Sun zamířila hned na bojiště.

Během svého pobytu v Sýrii ale nikdy nikoho nezabila. Sebou si totiž přivezla i dalekohled. Ten byl u kurdských bojovníků nedostatkovým zbožím, tak z odvážné ženy udělali pozorovatelku navádějící odstřelovače. Když už se Tiger chopila zbraně, odrazila její jednotka islamisty dřív, než se zahnala na palebnou vzdálenost. Přesto ale Tiger viděla spoustu utrpení a válečných hrůz.

„Viděla jsem věci, které bych si nikdy nedokázala představit,“ řekla v exkluzivním rozhovoru webu MailOnline. „Jednou jsem šlápla na prst. Byl celý černý a divně zkroucený. Ale nikde poblíž nebylo tělo. Viděla jsem malou holčičku, jak zemřela na zranění utrpěná po šlápnutí na minu, protože Kurdové nemají lékařský výcvik ani vybavení.“

„Viděla jsem násilí? Viděla jsem ISIS zabíjet nevinné lidi? Ano, viděla jsem boj. Viděla jsem, jak se nás snažili zabít. Viděli jsme je, zabili jsme je, o tom to je. Je to vlastně velmi snadné. Abych byla upřímná, ta těla mě nestraší. Ale smutním za zabité přátele a ta nespravedlivost mě vytáčí,“ vzpomíná Tiger.

„Když jsem viděla zabité přátele, trochu jsem brečela. Ale musím přijmout, že tak to ve válce chodí. Je to strašně nespravedlivé, ale je to prostě tak. I teď kvůli tomu občas brečím, když si na to vzpomenu. Jezídové, Arabové, Kurdové, všichni někoho ztratili. Mnozí se ke kurdským jednotkám dali kvůli pomstě, jiní zase protože už nemají rodinu. Svůj žal ale nejspíš skrývají. Brečet jsem je viděla málokdy.“

Ačkoliv ji nikdy výčitky kvůli zabitým islamistům netrápily, přiznává, že někteří spolubojovníci to měli jinak. „Viděla jsem mrtvá těla, ale vůbec mě to netrápilo a ani dnes mě to netrápí. Ale viděla jsem ty, kteří někoho zabili, jak procházeli celou škálou emocí: nadšením, pak pocitem viny. Tak jsem si uvědomila, že když někoho sama zabiju, může mě to trápit po celý zbytek života.“

Na rozdíl od islamistů mají ženy v kurdských jednotkách naprosto rovné postavení. Tiger se tak nikdy nesetkala s nějakým ponižováním, nedostatkem respektu či snad harašením. „Člověk vedle tebe v zákopu může být kluk nebo holka, ale je to jedno. Hlavně je to voják,“ říká Tiger.

Tiger se musela ze Sýrie vrátit minulý týden. Její tělo už nezvládlo podvýživu. Už nedokázala unést těžkou výstroj. Během čtyř měsíců v Sýrii zhubla o 16 kilo. Ale to je normální. Prozradila, že většina západních bojovníků musí po třech měsících odjet a dát si pauzu.

Tiger teď přemýšlí, jestli se do Sýrie vrátí, nebo jestli zůstane v Kanadě. Nemá ale strach z bojovníků Islámského státu. „Všichni, které jsem viděla, byli jen sociálně neschopní zmetci, kteří předstírali, že jsou něco lepšího. Snaží se lidi zastrašit, ale zas tak moc jim o nejde. Já miluji kurdské jednotky a přátele, které jsem tam získala. Mám ty lidi ráda a bojím se o ně. A upřímně, ukázalo se, že mám taky ráda boj.“

Komentáře