Sdílejte
© Sputnik/ Oleg Lastochkin

Rusko (Svět) – Za nejzáhadnější událost v historii sovětské ponorkové flotily je považováno zmizení ponorky S-117 (ŠČ-117) v prosinci roku 1952. Do dnešních dnů se nepodařilo zjistit ani místo, kde se nachází, ani příčiny potopení lodi. Během vyšetřování se prověřovalo mnoho verzí, včetně únosu ponorky americkou stranou.

Poslední radiogram

Na začátku 50. let byla ponorka S-117 už starší loď. Ve vodách Tichého oceánu sloužila od roku 1934. O dva roky později posádka vykonala rekordně dlouhou autonomní plavbu o délce 40 dnů, čímž dvojnásobně překonala standardní čas trávený na moři. Velké vlastenecké války se neúčastnila — jedinou bojovou plavbu provedla v srpnu 1945 během války s Japonskem. Nepřátelské lodě ale nepotkala. Přitom, nehledě na pokročilý věk, loď měla v 50. letech poměrně zajímavou službu. V roce, kdy došlo ke katastrofě, byla posádka na moři 72 dní a vykonala 200 ponorů.

V polovině prosince roku 1952 90. ponorková brigáda, do které patřila i loď S-117, prováděla cvičení v Ochotském moři. Štika plnila roli průzkumníka a vyplula z přístavu před ostatními loděmi — ráno 14. prosince. Poslední radiogram z lodi na břeh dostali v noci na 15. prosince. Velitel informoval o nastartování druhého dieselového motoru, který o několik hodin dříve přestal fungovat.

Poplach flotila spustila až po dni, když loď neodpověděla na několik pokusů o spojení z pobřežního kontrolního stanoviště. Záchranné operace se účastnilo několik lodí, břeh pročesávali pohraničníci a vojáci armády. Ovšem ani ponorku, ani nejmenší náznak katastrofy se nepodařilo najít. Ke konci prosince roku 1952 bylo pátrání zastaveno.

Zmizení beze stopy

Jedna z hlavních vyšetřovacích verzí byla střet s hladinovým plavidlem či civilní lodí. Do hledáčku se dostala loď Gornozavodsk, která se nacházela v oblasti. Posádka vše kategoricky odmítala, korpus lodě byl prozkoumán v doku. Žádné stopy nalezeny nebyly.

Další verzí bylo poškození paluby. Nedlouho před cvičením se loď vrátila z opravy. Velitel Vasilij Krasnikov, podle verze vyšetřování, prosil neposílat loď S-117 na moře. Důstojník nebyl přesvědčen o tom, že loď je připravena. Jeho pocit ho nezklamal — po několika hodinách od vyplutí došlo k poškození jednoho z motorů, který se později podařilo opravit.

Zkoumala se verze, že ponorka se mohla střetnout s podvodní minou, jelikož v první den cvičení pozorovatelské posty odhalily v oblasti plovoucí podvodní minu. Silnou explozi ale nikdo ani neviděl, ani neslyšel. Kromě toho, na hladině by zůstaly úlomky či předměty z ponorky. Nic takového ale nalezeno nebylo.

Zkoumala se i verze s lidským faktorem — chyby při ponoru a manévrování. Ovšem, podle hodnocení velení, měl Vasilij Krasnikov a ostatní členové důstojnického sboru, dostatek zkušeností a tréninku: v roce 1952 posádka úspěšně vyplnila dva kurzové úkoly a torpédové střelby.

Američany neviděli

Nejexotičtější verze, kterou vyšetřovací komise brala v úvahu, byla „unesení“ ponorky do USA či do Japonska. Je potřeba říci, že SSSR a USA měly v tu dobu složité vztahy. Na Korejském poloostrově probíhala válka, incidenty na moři i ve vzduchu se mezi USA a SSSR odehrávaly pravidelně. Nicméně podle informací rozvědky nebyla zachycena žádná aktivita americké flotily v Ochotském moři po dobu cvičení. To samé se týkalo i „politicko-morálního stavu“ posádky. Ten byl podle komise vysoký.

Katastrofa lodi S-117 unesla životy 52 námořníků. Když se Stalin seznámil s výsledky vyšetřování, provedl jen symbolické změny. Velitel 7. námořní flotily viceadmirál Cholosťjakov byl pokárán a velitele a náměstka velitele 90. ponorkové brigády propustili z jejich vysokých postů.

Ani Západ se v periodě studené války nevyhnul podobným katastrofám. Do dnešního dne nebyla nalezena francouzská ponorka Minerve, která zmizela v roce 1968. Ponorka procházela hlubokovodními testy. Příčiny jejího zmizení se nepodařilo zjistit. Poslední ponorka, která zmizela beze stopy, je k dnešnímu dni argentinská ponorka San Juan, která zmizela v listopadu roku 2017. Pátrání po této lodi pokračuje.

cz.sputniknews.com,
(red.)

Komentáře