Vánoční nálada už nás pomalu, ale jistě obklopuje, ulice se rozsvěcují výzdobou a obchodníci se předhánějí v nabídkách nejlepších vánočních dárků. Soudobé Vánoce, jak je známe a slavíme, jsou tu. Víte ale, jak vypadaly před sto lety? Máme pro vás malou sondu do minulosti.
Opravdové svátky klidu
Asi největším rozdílem od současného prožívání vánočních svátků je absence stresu, který díky přípravám na Vánoce nyní prožíváme. Před sto lety, i když se také uklízelo, vyvářelo a nakupovalo, hlavní podstata Vánoc se dodržovala. Byl to čas, kdy člověk rozjímal, v klidu si užíval vánoční atmosféru a setkání s přáteli a rodinou. Výhodu měli lidé před sto lety, že neměli televizi a internet, a tak měli na to pravé rozjímání čas a prostor.
Stejně jako v současnosti, i před stoletím se Vánoce slavily v kruhu rodinném. Scházela se široká rodina a to na 24.12. i následující dva sváteční dny. Po štědrém večeru se vždy celá rodina společně vydala na půlnoční mši. Tato tradice v současnosti opět ožívá – na půlnoční do kostela rádi chodíme, i když se nehlásíme k žádnému náboženství.
Večeře a dárky – jak to bylo tenkrát?
Tradiční kapr k štědrovečerní večeři se jedl již před sto lety. Podle pověry nesmělo být na stole žádné maso z teplokrevného živočicha. Mohly se jíst tedy pouze ryby a mořští živočichové. A protože v Česku byl nejdostupnější a nejrozšířenější rybou právě kapr, ujal se jako tradiční Vánoční jídlo. Pekla se především vánočka, jak ji známe dnes, plná mandlí a rozinek, která se tradičně podávala nejen k snídani, ale také jako zákusek a místo vánočního cukroví, které se začalo péci ve větším až později.
Zmínky o vánočních dárcích najdeme v historických dokumentech již z 16. století. Není tedy divu, že před sto lety bylo rozdávání dárků již neodmyslitelnou vánoční tradicí. Dárky se dávaly pod ozdobený stromeček stejně jako dnes, jen ozdoby byly spíše přírodní – sušené ovoce, ořechy, slaměné ozdoby. A co se pod stromečkem nejčastěji objevovalo? Nejvíce dárků dostávaly, stejně jako je tomu dnes, děti. Hlavně dřevěné hračky, vojáčky a panenky, ale také vzácné cukrovinky a laskominy. Nacházely také oblečení a další užitečné věci, na které bylo potřeba přes rok našetřit. V současnosti mezi vánočními dárky vítězí elektronika, parfémy a netradiční zážitky.
Zvyky, tradice a věštby
Vánoční zvyky jako je krájení jablka, lití olova či házení střevícem známe i nyní. Slouží spíše jako zpestření vánočních posezení a jako zábava. Dříve byli ale lidé velmi pověrčiví a na zvycích lpěli. Některé zvyky byly spjaty s věštěním budoucnosti. Mladé neprovdané dívky třeba podle oloupané slupky z jablka mohly poznat jméno svého nastávajícího. Odkud bude ženich pocházet, se zase poznalo tak, že dívka zatřásla mladou jabloní a odkud se ozvalo psí zaštěkání, odtud nastávající přijde. Na většinu zvyků a obyčejů byl vyhrazen čas mezi večeří a půlnoční mší. Většina českých domácností v tuto dobu pouští televizi a ladí vánoční pohádky. Ještě než ji letos pustíte, zkuste nějaké zvyky oprášit, aby se nám z Vánoc nevytratilo to pravé kouzlo a magičnost.
