Armáda ČR, ilustrační foto. Autor: archiv #army.cz, official site

ČR – Českým a americkým vojákům hrozí podezření z mučení zajatého Afghánce, který ve vazbě zemřel. Chtěli se Češi pomstít za zavražděného kolegu? Sputnik se zeptal válečného veterána z Afghánistánu Petra Petrova, jaký má válka vliv na psychiku člověka.

Americký deník The New York Times v úterý informoval, že čeští a američtí vojáci jsou podezřelí z mučení člena afghánského komanda. Podle informací portálu Irozhlas.cz byl Vahidulláh Chán ve vazbě kvůli obvinění ze zabití českého psovoda Tomáše Procházky. Tento případ je současně vyšetřován americkou misí v Afghánistánu. Podle zprávy afghánský voják zemřel na následky bití ve vazbě aliančních vojáků. Mluvčí českého ministerstva obrany Jan Pejšek obvinění popírá, později je popřel i český ministr obrany Lubomír Metnar.

Podle článku Alexe Matthews-Kinga pro časopis The Independent posttraumatická stresová porucha (PTSD) postihuje jednoho ze sedmi amerických vojáků, kteří sloužili v Iráku a Afghánistánu. Tato porucha je zdravotním stavem, který prokazatelně ovlivňuje fyzické zdraví, finanční zajištění a také duševní pohodu vojáků. Podle portálu Upszchiatra.cz, je tento typ nemoci mimo jiné charakteristický tím, že dotyčný je podrážděný, nebo má návaly hněvu. Můžeme říci, že podobný případ jako je smrt afghánského vojáka ve vazbě je důsledek psychologického trauma aliančních vojáků?

Sputnik položil několik otázek válečnému veteránovi z Afghánistánu Petru Petrovovi, který je předsedou Svazu afghánských veteránů v Moskvě, o jeho osobních zkušenostech s válkou v Afghánistánu a názoru na vliv války na psychiku člověka.

Podle Petrova válka zanechává hlubokou stopu především v povaze člověka — stává se tvrdší, jinak vnímá svět kolem sebe a mění se jeho hodnotový systém. Petrov tvrdí, že válka je extrémní situací i pro zkušené vojáky, jelikož bojové útoky jsou nepředvídatelné a během 10 minut může člověk přijít o svého kamaráda, se kterým před nedávnem vykouřil cigaretu a zasmál se.

Ovšem během operace v Afghánistánu se Petrov nestal svědkem projevů agrese ruských vojáků vůči afghánským zajatcům. „Přestože jsme se účastnili útoků, brali zajatce a vůdce ozbrojených skupin, od ruských vojáků nedocházeli k žádné agresi. Spíše byla vidět nenávist v afghánských očích. Nicméně nikdy jsem neviděl ani jednoho důstojníka a vojáka, aby zabil zajatce,“ vzpomíná Petrov.

Na dotaz, jestli adaptace po návratu z Afghánistánu do civilního života byla těžká, prozradil, že mnozí vojáci nemohli najít cestu, zvláště když se po návratu domů setkali s agresivitou obyvatel. Lidé říkali, že vojáky neposílali do války. Je to samozřejmě pravda, poslal je tam stát a rodná vlast. Válka v Afghánistánu nebyla podporovaná obyvatelstvem, i když tehdy nikdo nešel demonstrovat na Rudé náměstí proti zásahu v Afghánistánu.

K tomu Petrov podotýká, že na rozdíl od USA sovětští vojáci neměli možnost adaptace k obyčejnému životu. „Američané přišli po Vietnamu a dostali okamžitou rehabilitaci, šli na léčbu. V Rusku na počátku 90. let došlo k velkým sociálním problémům,“ zmiňuje Petrov. V tehdejší armádě byl podle veterána větší pocit spravedlnosti a vzájemné pomoci, který ovšem chyběl v soudobé ruské společnosti.

ZE SVĚTA

Proto mnozí po návratu z války šli působit do organizovaného zločinu. Takový byl tehdy život. Nicméně většina z vojáků žila důstojně. Četné množství současných prominentních lidí jsou bývalí vojáci z Afghánistánu,“ usoudil Petrov.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Tatjana Naronskaja,
#
cz.sputniknews.com, (-red.)

BEZ KOMENTÁŘE