Sdílejte
Dálnice, ilustrační foto. Zdroj: PixaBay / CC0 Creative Commons

Česko / USA – „Stav českých dálnic ohrožuje schopnost Severoatlantické aliance reagovat na případný ruský útok v Pobaltí či Polsku“. Na veřejné debatě v CEVRO institutu to prohlásil bývalý velitel pozemních sil USA v Evropě Frederick Hodges. Nevěří, že by tuzemská dopravní infrastruktura zvládla přesun velkého množství těžké techniky.

Česko je přitom v tomto ohledu vzhledem ke své poloze pro NATO zcela klíčovou zemí. Existují důvody pro tyto obavy amerického generála?

„S tvrzením pana Hodgese zásadně nesouhlasím,“ řekl v rozhovoru pro Sputnik vojenský analytik, velitel spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír, podplukovník Ivan Kratochvíl. Musím mu však dát za pravdu v tom, že stav výstavby naší dálniční sítě je tristní, což je důsledkem nečinnosti předchozích vlád. Vraťme se k meritu otázky: K čemu potřebuje NATO přesun velkého množství těžké techniky přes území ČR? Ze strategického pohledu na mapu Evropy je jednoznačné, že hlavní směr úderu a pohybu vojsk na evropském válčišti je Paříž — Berlín — Varšava — Minsk — Moskva. To věděl Hitler, Napoleon, a měl by to vědět i pan Hodges, pokud opravdu velel pozemním silám NATO. Česká kotlina má a vždy měla charakter vedlejšího, pomocného směru. Vzhledem k tomu, že pan Hodges hovoří o Pobaltí, je úsměvné to vztahovat na naši silniční síť. Jedná se zde o vzdálenosti kolem 1000 km, na které je výrazně efektivnější přesunovat těžkou techniku po železnici než po silnici. Naše dálniční síť by mohla být zajímavá v případě rozbití železniční sítě maximálně pro přesun francouzských divizí do Polska a na Ukrajinu. Ovšem, zde už se bavíme o přesunech na několik tisíc kilometrů. Jen na okraj chci zdůraznit, že ujet tisíc kilometrů osobním autem na dovolenou a provést přesun útvaru vyzbrojeného těžkou technikou je podstatný rozdíl.

Kolik by stála modernizace českých silnic a dálnic, aby odpovídaly požadavkům aliance a zvládly přesun velkého množství těžké techniky v případě ruského útoku v Pobaltí či Polsku. Mela by vůbec Česká republika utrácet peníze na takové cíle?

Pro případ iluzorního ruského útoku v Pobaltí či v Polsku NATO nepotřebuje žádné úpravy silniční sítě v ČR. Síly vojsk USA, Polska a Ukrajiny svými počty převyšují počty pozemních sil Ruské federace rozmístěné v tomto prostoru. A to podle krvavých zkušeností musí mít útočník 3-4 násobnou převahu, aby měl šanci na úspěch. Takže prohlášení o ruském útoku není ničím jiným, než šikovným manévrem, který by skryl skutečné cíle. Na druhou stranu je třeba říci, že silniční síť ČR je dlouhodobě podfinancovaná, i tlakem EU má kvůli tranzitní kamionové dopravě obrovské náklady, ale minimální příjmy. Je to odpovídající stav, bohužel, odrážející „péči“ polistopadových vlád o ČR jako takovou. Pro zlepšení mobility vlastních vojsk, což by mělo být prvořadým cílem každé vlády, je třeba dobudovat dálniční síť. V našem případě se jedná zhruba o 810km, což ve finančním vyjádření činí zhruba 200 miliard korun. To je přibližně polovina peněz každoročně odcházejících do zahraničí v rámci volného pohybu kapitálu. Pro náš státní rozpočet je to ale částka naprosto nedosažitelná. V této souvislosti musím zmínit požadavek navýšení únosnosti silničních mostů. Tento požadavek je pro nás naprosto nesmyslný. Maximální povolená hmotnost silničních vozidel je 36 tun a silniční síť I. třídy je na to stavěna. To znamená, že při zastavení provozu z druhé strany, může být po mostech převážen i 70 tun vážící německý Leopard. Na dálnicích, kde je počítáno s trvalým zatížením kamionovou dopravou, je tento požadavek úplně nesmyslný. Jenže. Je tu jedno veliké jenže. Rekonstruují se přemostění přes dálnice, mosty na výjezdech z dálnic a v blízkosti hlavních tahů a to i na silnicích 2. a 3. tříd. Tedy vytvářejí se podmínky ne pro přesun těžkých tanků Bundeswehru a US Army do Pobaltí, ale k jejich operačnímu rozvinutí na území ČR. Ptám se, proti komu by se měly umísťovat tanky US Army či Bundeswehru na našem území?

Dnes se hodně mluví o vytvoření alianční obdoby Schengenského prostoru? Bude české obyvatelstvo tuto myšlenku podporovat?


ČTĚTE TAKÉ: Otrokářství 21. století: EU sužuje problém moderního otroctví, Česko je páté nejhorší


Myšlenka na přítomnost jakéhokoliv cizího vojska na našem území je pro většinu našeho obyvatelstva naprosto nepřijatelná. Naše více než tisícileté soužití pod německým vlivem v nás vybudovalo velikou ostražitost v této otázce. I svatý Václav byl v roce 935 připíchnut na vrata kostela pro neshody s bratrem v otázce zda Němcům platit výpalné či nikoliv. Na druhou stranu USA jako hegemon v evropském prostoru budou dělat vše, aby umožnily volný pohyb svých vojsk po Evropě bez ohledu na to, co si myslí původní obyvatelstvo. Zářným příkladem je tlak US generála na rekonstrukci našich silnic pro operační účely vojenských operací NATO.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.

cz.sputniknews.com,
Jana Petrova, (red.)

Komentáře