Změna na letní čas Zdroj: archiv

ČESKO / Na území České republiky, jako ve většině Evropy, začne v noci na neděli 27. března platit letní čas. Ve dvě hodiny ráno si lidé musejí posunout čas na svých hodinkách o hodinu dopředu. Díky změně času bude noc ze soboty na neděli o 60 minut kratší. Letní čas v letošním roce skončí 29. října.

Na letní čas se přechází každý rok poslední neděli v březnu v 02:00:00 SEČ na 03:00:00 SELČ. K návratu na zimní čas dochází poslední neděli v říjnu v 03:00:00 SELČ na 02:00:00 SEČ. Letní čas platí ve všech státech Evropy s výjímkou Islandu, Ruska, Běloruska, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky.

Letní čas je označení systémové úpravy měření času, při které se v letních měsících roku nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je o určitou hodnotu posunut dopředu. Cílem letního času je úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení. Důvodem je, že většina lidí je aktivnější večer než ráno.

Letní čas trvá sedm měsíců, neboli 30 týdnů či 210 dní přesně

Princip podobný letnímu času se asi poprvé objevil roku 1784 v dopise Benjamina Franklina vydavatelům časopisu Journal of Paris. Dopis však byl míněn ironicky, Franklin nenavrhoval zavedení letního času, ale aby lidé vstávali i chodili spát dříve, čímž by lépe využili denní světlo. První vážně míněný návrh na zavedení letního času učinil londýnský stavitel William Willett roku 1907 ve své eseji The Waste of Daylight. Ačkoli se mu podařilo přesvědčit i jednoho z britských poslanců, návrh se nepodařilo prosadit.

V praxi byl letní čas poprvé zaveden za první světové války v roce 1916, a to hned v řadě evropských zemí. Jako první zřejmě letní čas zavedlo Německo od 30. dubna 1916 do 1. října téhož roku, a Rakousko-Uhersko, jehož součástí tehdy byly i české země. Tento letní čas se v obou říších uplatňoval až do roku 1918. Také Velká Británie si upravila hodinky a letní čas zde ve třetím válečném roce fungoval mezi 21. květnem a 1. říjnem 1916. Dále pak v Švédsku od 15. května 1916 do 30. září téhož roku, ale v dalších letech v něm už nepokračovalo.

Argumentem pro zavádění letního času jsou především již dříve uvedené energetické úspory. Občas se také argumentuje pro letní čas tím, že se poněkud zmírňují některé energetické špičky.