Charli Hebdo

PAŘÍŽ – BRUSEL / Ještě v lednu loňského roku svět bez váhání na sociálních sítích sdílel karikatury zavražděných komiků ze satirického týdeníku Charlie Hebdo, stejně rychle se na sociálních sítích šířilo i heslo JeSuisCharlie. Pokud si však do vyhledávače na sociální síti Twitter napíšete jméno týdeníku Charle Hebdo dnes, to, co uvidíte, se bude od reakcí z minulého roku velmi lišit.

Je vulgární, neuctivé, šokující, utahuje si z něčeho, z čeho se utahovat nemá, ubližuje lidem a zesměšňuje je. Tak hodnotí uživatelé novou titulní stranu týdeníku Charlie Hebdo, novináři si utahují z událostí v Bruselu z minulého týdne.

Karikaturista si vybral za symbol země známou belgickou osobnost – Stromaea, idol mladých lidí, zpěváka a skladatele s belgicko-rwandskými kořeny. Ten není populární jen v Belgii či Francii, fanoušků má i v jiných evropských zemích včetně České republiky dost.

Charlie Hebdo si vzalo do karikatur jednu z jeho nejznámějších písní s názvem Papaoutai, což v překladu vyjadřuje v slangové řeči otázku „Tati, kde jsi?“ Právě tento text vychází ze Stromaeových úst i na obrázku.

Karikaturista dává zpěvákovi odpověď. Na černo-žluto-červeném pozadí belgické vlajky totiž kromě samotného hudebníka nakreslil i odtržené části těla – ruku, nohu či oko – ke kterým dopsal text jako „jsem tady“, „tady“, „tam“, „a také tam“.

Kulka do hlavy

Odpůrci karikatury ji kritizují hned ze dvou důvodů. Za prvé, karikatura mrtvých, kteří zemřeli brutální smrtí a uráží pozůstalé po obětech minulých atentátu.

Za druhé, ubližuje samotnému zpěvákovi. Stromaeovův otec, zahynul během genocidy Tutsiů v zemi v roce 1994. Jeho tělo bylo rozkouskováno. Při genocidě většinu lidí zabili.

„Jak reagovat na humor o bruselských atentátech v nejnovějším Charlie Hebdo?“ Ptá se v kresbě, kterou zveřejnil na Twitteru. „Pfff … Ani jim nemůžete vstřelit kulku do hlavy, vždyť to už se stalo!“

Editor a historik komiksů Didier Pasamonik však hodnotí karikaturu jako „nic nového“, o podobných reakcích týdeníku mluví jako o tradici.

„Pokud se podíváte na titulky Charlie Hebdo za poslední roky, uvidíte, že nikdy neváhal, zda má být útočný,“ říká v rozhovoru pro Le Figaro. „Tak, jak je na obálce magazínu Marianne Tintin, Riss si vybral Stromae. Umělec jednoduše použil symboly Belgie,“ pokračuje.

Pokud však veřejnost obrázek šokuje, je to podle Pasamonika dobré znamení – to je podle něj úkolem novinářské satiry. Tvrdí, že Charlie Hebdo nás přímo vystavuje realitě, a pokud nás to překvapuje, pak je to jen dobře. To je znak, že jsme stále schopni reagovat, míní.

Není to poprvé, co Charlie Hebdo čelí takové ostré kritice. Časopis, který se stal po loňském útoku na redakci jakousi tribunou svobody projevu, naposledy veřejnost šokoval na začátku tohoto roku.