Úterý, 18 května, 2021

Epidemiolog Smejkal: Velkému lockdownu se nevyhneme. Tři týdny by stačily

NEJČTENĚJŠÍ

Rozvolňování teď není ve hře, bude to spíš naopak. Dospějeme k velké lokální uzávěře, myslí si epidemiolog Petr Smejkal z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Podle něj by mohly stačit tři týdny lockdownu, aby se situace v nemocnicích zlepšila.

Situace je podle epidemiologa Smejkala velmi špatná, nemocnice jsou plné. „Jsme ve fázi růstu, jedná se o nakažlivou mutaci a pravděpodobně smrtelnější,“ konstatoval Smejkal v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Rozvolňování, o kterém mluví někteří ministři, například šéf resortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), není podle Smejkala v tuto chvíli žádnou cestou. Podle epidemiologa by bylo naopak potřeba přitvrdit.

„Uvidíme, jestli se to stihne udělat na lokální úrovni nebo to bude muset být celorepublikové. Mutace se šíří ze západu a východu, ale myslím, že dospějeme k lokální velké uzávěře. Tři týdny by možná stačily, ale uzavření se nevyhneme. Jsou plné nemocnice, nic jiného nám nezbyde,“ prohlásil.

Blatný zpřísnění nevyloučil

Podobný názor jako Smejkal mají i další odborníci, kteří volají po tvrdém lockdownu. O zpřísnění pravidel mluvil například epidemiolog Rastislav Maďar. „Nejrychlejší řešení je tvrdý lockdown tak na tři týdny,“ řekl Maďar minulý týden Rádiu Z.

Utažení šroubů by podle něj rapidně snížilo počty nakažených, hospitalizovaných i mrtvých. Po čase by pak bylo možné i průběžně rozvolňovat opatření, pokud by se denní přírůstky infikovaných držely pod dvěma tisíci případů.

Po zpřísnění volá i imunolog Václav Hořejší. „Správné řešení je udělat na nějakou dobu opravdový lockdown. To znamená, že by lidé kromě vybraných nejdůležitějších zaměstnání nechodili vůbec do práce. Také by se mělo provádět masivní testování, jak říkáme už půl roku,“ prohlásil pro CNN Prima NEWS Hořejší.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v Partii uvedl, že drakonická opatření přijdou ve chvíli, kdy nemocnice budou stíhat řešit jen intenzivní péči. Lidé by podle Blatného měli ihned začít dodržovat všechna nařízení.

„Bavíme se o dvou možných přístupech. Máme možnost udělat všechno pro to, aby nastavená opatření začala fungovat. Potom je nemusíme zpřísňovat. Domluvit se s lidmi, aby je brali vážně. A musí se to změnit rychle. Když se to nestane, a nemocnice budou řešit jen intenzivní péči, je z to mého pohledu důvod, proč udělat naprosto zásadní změnu, která by byla drakonická. Ale snažím se jí vyhnout,“ řekl ministr. „Je to něco, co nechci,“ doplnil.

NEJNOVĚJŠÍ

Covid-19 celosvětově způsobil 6,9 milionu úmrtí

Podle nové analýzy Institutu pro zdravotnické metriky a vyhodnocování (Institute for Health Metrics and Evaluation, IHME) na lékařské fakultě University of...

K tématu