Úterý, 18 května, 2021

Zahraniční média přinesla zprávy o zapojení Ruska do výbuchů ve Vrběticích

NEJČTENĚJŠÍ

Zahraniční média přinesla rozsáhlé zprávy o sdělení českých politických špiček o zapojení ruské rozvědky GRU do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 a o vyhoštění osmnácti pracovníků ruské ambasády v Praze. Zaměřují se především na spojení mezi vrbětickými výbuchy a otravou novičokem v britském Salisbury. Česká policie totiž současně vyhlásila pátrání po agentech, kteří jsou z otravy agenta Skripala podezřelí.

Den po pohřbu manžela královny Alžběty II. jsou nové informace o Vrběticích zprávou číslo jedna na webu BBC. Internetový kanál britské veřejnoprávní stanice citoval českého premiéra Andreje Babiše (ANO), který oznámil zapojení ruské GRU do výbuchů muničních skladů a vyhoštění osmnácti pracovníků ruského velvyslanectví, i první odmítavé ruské reakce.

Především si ale všímá napojení vrbětické kauzy na otravy novičokem v Salisbury. Česká policie zveřejnila fotografie dvou mužů, po nichž pátrá, a které jsou totožné s podezřelými v případě Salisbury.

„Britské úřady tvrdí, že jsou členy GRU a že umístili nervovou látku novičok na kliku dveří u pana Skripala, bývalého důstojníka GRU,“ napsala BBC.

Podobně jako u BBC vyznívá zpráva v dalších britských médiích. Americké New York Times v titulku obecně informují, že „Česko viní z výbuchu muničních skladů v roce 2014 elitní ruskou špionážní jednotku“, o spojení se Salisbury se ale zmiňují hned v úvodu zprávy.

Zpráva cituje premiéra Babiše, který konkrétně řekl, že „existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU, jednotky 29155, do výbuchu muničních skladů v areálu Vrbětice v roce 2014“. New York Times upřesnily, že zmíněný útvar je elitní ruská jednotka, která „funguje nejméně deset let a zaměřuje se na podvratnou činnost, sabotáže a vraždy mimo ruské území“.

Německý Die Welt a obdobně rakouský Der Standard vycházejí především z agenturního zpravodajství. O spojení s britským případem se nezmiňují, citují české politiky a také ruskou stranu, která slíbila, že na vyhoštění pracovníků svého velvyslanectví v Praze zareaguje odpovídajícím způsobem. Upozorňují také, že český vicepremiér a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) se chystal v pondělí navštívit Rusko, což na konci pracovního týdne odvolal. Rakouský list připomíná i další nedávný česko-ruský spor, který se týkal převezení sochy sovětského maršála Ivana Koněva z pražského náměstí Interbrigády do depozitáře.

Polská média zdůrazňují především vyhoštění osmnácti pracovníků ruského velvyslanectví v Praze, které české bezpečnostní složky identifikovaly jako příslušníky tajných služeb. Rzeczpospolita poznamenává, že vedení kabinetu informovalo o chystaných krocích prezidenta Miloše Zemana a ten že Babiše s Hamáčkem plně podpořil, třebaže je Zeman „známý pro své proruské postoje“. Gazeta Wyborcza si více všímá spojení s kauzou Salisbury, vychází především ze zpráv polských i českých agentur.

Ruský Kommersant postavil zprávu na kontrastu mezi chystanou Hamáčkovou cestou do Moskvy, která se měla týkat případného nákupu vakcíny Sputnik V, a nových odhalení ohledně Vrbětic. „Ve vztahu mezi Moskvou a Prahou se schylovalo k velkému oteplení (…), v sobotu večer však bylo jasné, že je čeká vážné ochlazení,“ uvedl list. Ruské médium cituje ruské politiky avizující odvetné kroky.

Rozsáhle se rozepsalo také o předchozích sporech mezi Prahou a Moskvou. Kromě sporu o Koněvův pomník se zmiňuje o vyhoštění tří ruských diplomatů v solidárním gestu vůči Velké Británii po otravě Skripala i o loňské kauze údajného agenta s ricinem, která byla ve skutečnosti důsledkem sporu mezi lidmi z ruské ambasády a vedla k vyhoštění dvou z nich.

NEJNOVĚJŠÍ

Covid-19 celosvětově způsobil 6,9 milionu úmrtí

Podle nové analýzy Institutu pro zdravotnické metriky a vyhodnocování (Institute for Health Metrics and Evaluation, IHME) na lékařské fakultě University of...

K tématu