ČR / Praha – Okolo 6–7 % voličů, kteří nevolili o víkendu Jiřího Drahoše ani Miloše Zemana, řeklo v průběhu voleb, že se v případě vítězství zmíněných dvou kandidátů nezúčastní 2. kola prezidentského klání. Nejčastěji se takto vyjádřili stoupenci Michala Horáčka a Mirka Topolánka. Další 2–3 % těchto voličů nevěděli, koho by si z dua Drahoš-Zeman vybrali, a celých 28 % nebylo rozhodnuto pevně a pouze se klonilo k jednomu z kandidátů. Mezi nimi byli nejvíce váhající voliči Mirka Topolánka a Marka Hilšera. Vyplývá to z průzkumu Institutu pro Demokracii 21, provozovatele volební hry Prezident 21. Sběr dat pro něj realizovaly společnosti STEM/MARK a MEDIAN.
ČTĚTE TAKÉ: Zeman slíbil, že se setká s Drahošem „tváří v tvář“
Průzkum, který se uskutečnil v průběhu volebního pátku a soboty, zjišťoval od voličů/účastníků 1. kola ještě před uzavřením volebních místností, jak by se zachovali ve 2. kole v případě vítězství dvojice Miloš Zeman-Jiří Drahoš. Ti, kdo volili Michala Horáčka a Mirka Topolánka, se nejčastěji vyjádřili ke zmíněnému duelu odmítnutím účasti na 2. kole voleb (9 % a 7 %). Z voličů Marka Hilšera plánovalo nejít podruhé k volebním urnám 6 %, stejně se vyslovila i 4 % přívrženců Pavla Fischera. Fischerovi příznivci jsou také v porovnání s ostatními nejvíce nerozhodní. Další 4 % z nich totiž uvedla, že ještě neví, koho by ve zmíněném duelu Zeman-Drahoš volili. O něco méně váhajících se našlo mezi voliči Marka Hilšera, byla jich 2 %.
Otázka: Pokud by se do druhého kola dostali Miloš Zeman a Jiří Drahoš, šel/šla byste k volbám? Pokud ano, pro koho byste hlasoval/a?
Kandidát (nepostu-pující do 2. kola) |
Počet hlasů v prvním kole volby |
Nešel/nešla bych k volbám. |
Nevím, koho bych volil/a. |
Určitě bych volil/a J. Drahoše |
Spíše bych volil/a J. Drahoše. |
Určitě bych volil/a M. Zemana |
Spíše bych volil/a M. Zemana. |
| Pavel Fischer* | 526 694 | 4 % | 4 % | 58 % | 19 % | 9 % | 7 % |
| Michal Horáček* | 472 643 | 9 % | 1 % | 55 % | 21 % | 7 % | 8 % |
| Marek Hilšer* | 454 949 | 6 % | 2 % | 49 % | 23 % | 13 % | 8 % |
| Mirek Topolánek* | 221 689 | 7 % | 1 % | 49 % | 22 % | 19 % | 3 % |
*Náhodná statistická odchylka činí +/- 5 procentních bodů u postojů, které zastává 5 % respondentů, až +/- 10 procentních bodů u postojů, které zastává 50 % respondentů. Kandidáti, u kterých byla náhodná statistická odchylka vzhledem k dotazovanému vzorku ještě vyšší, nejsou v tabulce uvedeni.
Pro 14, 5 % voličů je přijatelným kandidátem Zeman i Drahoš
Pokud by mohli všichni voliči, kteří navštívili o víkendu volební místnosti, rozdat mezi kandidáty více hlasů, 14,5 % z nich by do urny hodilo kandidátku Miloše Zemana i Jiřího Drahoše. Průzkum se jich ptal konkrétně na možnost udělit 3 pozitivní a 1 negativní hlas, což je podstata systému Demokracie 21. „Zmíněný systém hlasování si mohli už předtím Češi vyzkoušet na internetu v naší hře Prezident 21. V ní dělili mezi kandidáty tři kladné a jeden záporný hlas, což jim umožňovalo přesněji vyjádřit preference a netaktizovat. Chtěli jsme však hru doplnit ještě o offline data z terénu,” uvedl k průzkumu Ondřej Koutský, koordinátor hry Prezident 21.
Vyplynulo také to, že třetina ze Zemanových podporovatelů by dala svůj hlas zároveň i Jiřímu Drahošovi. V opačném případě se jedná o nižší číslo – z Drahošových stoupenců by jen 28 % sympatizovalo i s Milošem Zemanem. Topolánkovi fanoušci by dali negativní hlas mnohem častěji současnému prezidentovi (ve 20 % případů), nežli jeho protivníkovi (ve 3 % případů). Obdobné voličské chování vyjadřují i přívrženci Michala Horáčka, kteří využili svůj záporný hlas ve prospěch Miloše Zemana v 15 % případů, ale jen 0,5 % z nich dalo “palec dolů” Jiřímu Drahošovi. „Data, která byla získána díky použití systému Demokracie 21, nám naznačují, že kdyby ti, kdo v průběhu prvního kola voleb oznámili neúčast na druhém kole, přišli, spíše by svůj hlas uplatnili pro podporu Jiřího Drahoše,” dodal Koutský.
Metodika
Reprezentativní výzkum populace oprávněných voličů v ČR se uskutečnil ve dnech prvního kola prezidentské volby, tedy 12. a 13. ledna (do 14:00). Zúčastnilo se jej 2 568 respondentů ve věku nad 18 let, kteří byli dotazováni metodou CAPI (osobní dotazování vyškolenými tazateli). Realizovaly jej společnosti STEM/MARK, a.s. a MEDIAN, s.r.o. exkluzivně pro Institut pro Demokracii 21.
Vzorek je reprezentativní pro dospělou populaci ČR podle:
- základních sociodemografických charakteristik (kraj, věk, pohlaví, vzdělání, velikosti obce)
- věk × vzdělání, pohlaví × věk, pracovní status respondenta
- účast a strana volená ve volbách do PSP 2017, účast a volený kandidát v prvním kole prezidentských voleb 2018.
Reprezentativita je zajištěna kvótním výběrem a dovážením dat.*
Monika Hořínková,
(-red)
