Oční vyšetření, ilustrační foto. Zdroj: #pxhere.com

Brno – Operovat lze krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus, vetchozrakost a další vady. Mezi nejčastější oční operace u pacientů ve věku od 18 do 40 let patří právě laserové odstranění dioptrií. Věk zde ale není rozhodující podmínkou, zákrok podstupují i pacienti mladší 18 let, stejně jako ti, jejichž oční vada není stabilní a narůstá.

Laserový zákrok není překážkou ani pro těhotné ženy, které nemusejí čekat až do porodu. Operovat lze jakýkoliv počet dioptrií, ovšem pro oči s vadou nad -10 dioptrií či nad +5 dioptrií je vhodnějším řešením implantace nitrooční čočky. Pro oči s vadou -0,25 až cca -10 dioptrií a pro oči od +0,5 do cca +5,0 dioptrií zase většinou volíme laserový zákrok. Ten vždy probíhá ambulantně a vyžaduje důkladné předoperační vyšetření. Pokud vám během vstupního vyšetření nabízejí možnost nechat se okamžitě operovat, změňte kliniku. Může se zdát, že operace ve stejný den jako vyšetření šetří čas, ve skutečnosti se ale jedná o zbytečné riziko. Například v Německu je to dokonce přímo zakázané. Znamená to, že pacientovi při předoperačním vyšetřením nerozkapali oči. Po rozkapání se oko vrací do původního stavu zhruba za 24 hodin a teprve poté je možné operovat. Špičkové pracoviště by také mělo nabídnout široké spektrum operací a vybrat pro vás metodu na míru.

V nabídce nesmí chybět nejmodernější laserové metody NeoSMILE 3D (ReLEx Smile) a NeoLASIK HD, ale ani nitrooční varianty zákroku, jako je implantace nitrooční fakické čočky ICL.

Odpovídá MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Praha

Kdy by měl být operován šedý zákal, dá se určit věk?

Dříve se šedý zákal operoval až v pokročilé fázi, dnes je to ale jinak. Operaci doporučujeme hned v okamžiku, kdy šedý zákal začne pacientům zhoršovat vidění. Jednak je zbytečné trápit se se zhoršeným viděním, a také platí, že čím je šedý zákal pokročilejší, tím je oční čočka tvrdší a její odstranění je při operaci náročnější. Vhodné načasování operace je nutné konzultovat s lékařem, ten zváží obtíže, zhoršené vidění a veškeré výsledky vyšetření a doporučí to nejlepší řešení. Rozhodně se nevyplatí spoléhat na to, že se onemocnění rozvíjí pomalu a na řešení je dost času – šedý zákal se sice může rozvíjet měsíce i roky, ale rychlost změn bývá individuální. Proto je důležité nepodceňovat preventivní oční prohlídky a ve vyšším věku navštěvovat lékaře jednou za rok.

Odpovídá docentka MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno

Jak často navštěvovat očního lékaře?

Vyšetření očním lékařem se doporučuje minimálně jednou za čtyři roky do 45 let věku, a jednou za dva roky po pětačtyřicátém roce. Preventivní prohlídka slouží nejen k vyšetření dioptrií, ale i k odhalení závažných očních chorob, které dlouho probíhají nepozorovaně a pacient si jich sám nevšimne, například zeleného zákalu. Pokud se v takovém případě léčba promešká, může být i pozdě. Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem nějaké oční choroby – například lidé silně krátkozrací, diabetici, anebo ti, v jejichž rodině se vyskytl zelený zákal. Povzbudivé je, že osmdesát procent zrakových vad je léčitelných. Současná oftalmologie nabízí nejen včasnou, účinnou a efektivní léčbu, ale také implantaci vysoce kvalitních nitroočních čoček nebo odstranění očních vad laserem.  V rámci prevence se provádí vyšetření zrakové ostrosti, které odhalí refrakční vady nebo změny dioptrií. Vyšetření zorného pole zase zachycuje jakékoliv výpadky i v periferních částech. Dalším krokem je měření nitroočního tlaku, který je rizikovým faktorem vzniku zeleného zákalu. Důležité je také vyšetření očního pozadí při rozšířené zornici, které zobrazí chorobu sítnice nebo zrakového nervu. V případě, kdy lékař odhalí refrakční vadu, doporučí jednu ze tří možností její korekce: brýle, kontaktní čočky nebo refrakční chirurgii.

Odpovídá MUDr. Šárka Skorkovská, primářka Oční kliniky NeoVize Brno


PSALI JSME: Zrakově postižených přibývá, pomoc státu se snižuje
Přesně o 3 637 000 korun méně loni dostali v meziročním srovnání těžce zrakově postižení lidé na pomůcky, které jim usnadňují život. Stát, prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), tedy v roce 2017 rozdělil 352 počítačů pro zrakově postižené, což je zhruba o 15 % méně než v roce předchozím. V některých krajích je pokles ještě výraznější, v Pardubickém kraji nebo v kraji Vysočina přesahuje 40 %. Počet zrakově postižených přitom roste, stejně jako jejich potřeba přístupu k internetu a informacím. 

Adéla Vosádková,
(red.)

Komentáře