Army, ilustrační foto. Zdroj: #pxhere.com / CC0 Public Domain

Česko – Premiér Babiš nevysvětlil podrobně, proč v Paříži vyzval k návratu účasti jednotek NATO v Afghánistánu (včetně českých vojáků) v bojových operacích. Řekl něco o možnosti účinného zničení teroristických center.

V současné době, jak víme, je posláním Aliance vyškolit personál pro afghánskou armádu a policii, pomoci Kábulu v rozvoji právního systému státu, zajištění bezpečnosti vojenských a civilních pracovníků zúčastněných zemí. A najednou řekl: „Možná bychom se měli znovu zamyslet nad tím, že kdysi jsme bojovali, naši vojáci NATO proti teroristům přímo.“

Souhlasíte s tímto návrhem pana premiéra? S takovou otázkou se Sputnik obrátil na vojenského specialistu, podplukovníka Ivana Kratochvíla.

Kratochvíl: Nemyslím si, že pan Babiš navrhuje něco, co by se už dávno nedělo. „Využijeme všechny prostředky a síly, které máme k dispozici,“ řekl ČT náčelník generálního štábu Aleš Opata. „Nikdo nebude beztrestně zabíjet naše vojáky v Afghánistánu,“ zdůraznil. Lidé, kteří se pohybují po městech a vesnicích cizího státu s nabitými zbraněmi a beztrestně tím kohokoliv ohrožují na životě, nejsou nic jiného, než, podle mého názoru, okupační jednotky. Časy, kdy naši pomáhali místním vojákům s výcvikem, jsou už dávno pryč. K tomu, abyste někomu pomáhali s výcvikem, nepotřebujete chodit na veřejnost ve skupinách v neprůstřelných vestách a s odjištěnou ostře nabitou zbraní. Tento návrh pana Babiše je jenom legalizace něčeho, co už je dávno praktikováno. Bohužel, tato praxe není boj s terorismem, ale právě naopak. Vyvolává nenávist v místním obyvatelstvu a ideově tak připravuje budoucí mstitele, tedy z našeho pohledu teroristy.

Proč si myslíte, že právě teď Andrej Babiš přišel s iniciativou návratu k původní strategii NATO v Afgánistánu?

Mohu jen říci, že jeho iniciativa je v rozporu s tendencemi a závěry současných vojenských a politických kruhů v USA. Stačí vzít na vědomí prohlášení nově jmenovaného amerického generála Austina Scott Millera, pověřeného afghánskými operacemi USA a NATO. Prohlásil totiž, že Spojené státy nemohou v Afghánistánu vojensky vyhrát. Ovšem ani on není první, kdo to pochopil. V podstatě to samé řekl již 5. října 2008 pro list Sunday Times velitel britských jednotek v Afghánistánu Mark Carleton-Smith: „V této válce nezvítězíme. Jde spíš o snížení násilí na ovladatelnou úroveň, aby boje mohly být plně pod kontrolou afghánské armády.“ K ukončení násilí by podle jeho názoru vedly jedině mírové rozhovory s vrchními zástupci Talibánu.

Co si myslíte, podpoří většina Čechů tento návrh? Mimochodem během vojenské operace NATO v Afgánistánu Trvalá svoboda bylo zabito asi 2,5 tisíce lidí. Je nutno zvýšit počet těchto ztrát?

Většina Čechů se začne zajímat o problém Afghánistánu, až v okamžiku, když odtud přivezou někoho v rakvi. V našem zájmu bylo vyvážet tam cukrovary a jiné investiční celky. Teď tam vyvážíme strůjce nenávisti místního obyvatelstva k nám. Naše účast je tak přímým ohrožením bezpečnosti naší země. Vaše otázka však ve mne evokuje i jiné řešení. Řešení, které je pro nás naprosto nepřípustné. Úspěch operace Trvalá svoboda vojenskými prostředky by bylo možno zajistit pouze vyhlazením veškerého původního obyvatelstva, a to včetně emigrace. Afgánci jsou vlastenci, kteří se budou bránit do poslední kapky krve. Zde se také musíme zeptat, co se má touto operací dosáhnout? Je to ovládnutí prostoru k vojenskému nástupu na Rusko? Přístup k nekontrolovatelné těžbě nerostných surovin, které na území Afghánistánu jsou, či zabezpečení nerušené produkce drog, které se „neznámými kanály“ valí do Evropy? Vždyť ze skoro nulové produkce v roce 2001 (kdy vládl Talibán) činí současná mezinárodně potvrzená produkce roční objem 9000 tun. Závěr nechť si každý udělá sám.

V letošním roce to bude 17 let od doby, kdy USA společně se spojenci NATO zahájiliy vojenskou operaci v Afghánistánu. Jak hodnotíte výsledek této války? Byla dosažena alespoň nějaká politická stabilizace?

ČTĚTE TAKÉ:

Co se týče politické stabilizace Afghánistánu, můžeme paradoxně prohlásit, že ano, politická situace je stabilnější, než byla před zahájením intervence. Vstupem vojsk USA společně s NATO došlo ke sjednocení jednotlivých frakcí a kmenových vůdců válčících v té době proti sobě proti těmto v podstatě intervenčním jednotkám. Výsledek je po 17 letech jednoznačný. Jednotky NATO se mohou pohybovat po území Afghánistánu pouze v kolonách a ve dne. Tato stabilizace je ovšem vynucená. Po odchodu těchto vojsk se pravděpodobně obnoví válka klanů.

Názor autoru se nemusí shodovat s názorem redakce

#cz.sputniknews.com,
(-red.)

Komentáře