Rumunská armáda. Foto: © REUTERS / David Mdzinarishvili / #cz.sputniknews.com

Svět – Od 8. do 11. října se v Srbsku uskutečnilo třídenní cvičení společně s NATO. V souvislosti s tím navštívil Bělehrad generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. O týden později 17. října začne bezpečnostní fórum v Bělehradě, které navštíví předseda vlády Makedonie, prezident Rakouska a zástupci ministrů zahraničí Itálie a České republiky.

Novinář Sputniku Srbsko, vojenský odborník Miroslav Lazanski se diví, proč jsou v Srbsku, kde se každý týden konají bezpečnostní fóra a kulaté stoly o bezpečnosti, různé cvičení a mnoho univerzit a nevládních organizací se věnují bezpečnosti, trvale ignorovány otázky, které jsou skutečně důležité pro regionální bezpečnost na Balkánu.

Fóra a další setkání, kde se projednává bezpečnost, jsou organizována téměř každou hodinu. Bezpečnost nám už začíná téct z uší, ale pouhých 250 km jižně od Bělehradu (V Kosovu) srbské děti chodí do školy pod eskortou KFOR (Mezinárodní bezpečnostní síly v Kosovu pod vedením NATO). O tom se na mnohých fórech neříká ani slovo. Pokud se „zašťouráme hlouběji“ v tom, kdo financuje všechny tyto nekonečné shromáždění s rozpravami o bezpečnosti v regionu, je jasné, proč jsou některé témata po celá léta ignorována.

Například téma americké protiraketové obrany v Rumunsku. Je zřejmé, že o tom Rumuni moc nemluví, protože dostali od MMF velkou sumu výměnou za souhlas s umístěním systému protiraketové obrany NATO v Deveselu. Ale proč někteří účastníci bezpečnostních diskusí v Bělehradě nepoložili otázku, jak by americká základna, možná s jadernými zbraněmi, 200 kilometrů od Bělehradu, mohla ovlivnit bezpečnost Srbska? Nebo ti, kdo financují takové fóra, zakazují klást takové otázky? V případě konfliktu by se základna v Deveselu mohla stát legitimním cílem ruského útoku… Zároveň bychom neměli zapomínat na to, že Sovětský svaz nikdy neměl vojenské základny v Rumunsku a Bulharsku.

Jaká je souvislost mezi půjčkou ve výši 20 miliard dolarů, kterou MMF poskytla Rumunsku před sedmi lety, aby překonala hospodářskou krizi, a základnou v Deveselu? V každém případě Balkán opět potvrzuje, že peníze se dostávají kamkoliv lépe než jakékoliv mýdlo. Zbývá už jen hádat, jaké vojenské tituly za tento „krok“ byly přiděleny vedení MMF. Takovýmto způsobem se v Rumunsku objevil protiraketový štít, který byl od samého začátku namířen proti Rusku.

Několik let se americká diplomacie snažila vysvětlit celému světu a především Evropě, že tento „štít“ byl nezbytný k ochraně území Spojených států od Severní Koreje a Íránu. Pak zmizela verze o severokorejské hrozbě. Někdo se podíval na mapu lépe a uvědomil si, že z nás dělají blbce, ale Írán zůstal s raketami.

Aby mohl „vyhrát“ nad prohlášením Moskvy, že v reakci na americký „štít“ v Polsku Rusko nasadí rakety Iskander v Kaliningradu, Washington vyhlásil tzv. Třetí polohovou oblast ve Středomoří na vojenských lodích šestého amerického námořnictva v Turecku nebo v Izraeli a je třeba přiznat, že to zní zcela logicky, pokud jde o Írán. Ale najednou se ukázalo, že Rumunsko patří také do Středomoří. Zdá se, že je načase, aby se zase někdo podíval na mapu.

Proces vojenského „obklíčení“ Ruska pokračuje jako obvykle. Postupně ze severu a pak pomalu na jih. Tím, že souhlasil s návrhem Washingtonu, vyvolal Bukurešť změnu bezpečnostní situace v Černém moři a v jihovýchodní Evropě. Nikdo se o to však nezajímá na bělehradských fórech a „kulatých stolech“. Postavení Ukrajiny je pro Rusko ještě důležitější a nyní se Kyjev ještě více vzdálil vstupu do NATO než před pěti lety. Ruské námořnictvo v Sevastopolu se stalo ještě více důležitější. Rusko zvýší svůj útočný raketový potenciál na jihu svého území a nebude reagovat na kroky USA podobnými vojenskými prostředky. Naopak, Moskva bude reagovat na kroky Washingtonu asymetrickými akcemi a bojovými systémy, které jí neumožní, aby se dostala do nákladného soutěžení ve zbrojení.

Zároveň se mohou proamerické kruhy v Kyjevě zamyslet nad tím, zdali rozmístění amerického systému protiraketové obrany v Rumunsku není pouze část velkého rumunského snu „Velké Rumunsko“, který zahrnuje Moldavsko? Pro mnohé na Ukrajině by to mohlo sloužit jako signál. Ale pro úředníky z Kyjeva je už příliš pozdě na to, aby váhali, protože už se nachází v tunelu, ze kterého není cesta ven.

O tom všem neřekl nikdo ani slovo, na žádném bezpečnostním fóru v Bělehradě…

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

#cz.sputniknews.com,
Miroslav Lazanski, (red.)

Komentáře