Uprchlíci na cestě do Evropy Zdroj: Youtube

EVROPA / Státy Evropské unie si mezi sebou nedokázaly rozdělit 40 000 uprchlíků, ti se přes Středomoří dostali do Itálie a Řecka. Premiéři a prezidenti zemí osmadvacítky přijetí takového počtu běženců už dřív slíbili. Některé státy Evropské unie ale nakonec nabídly přijmout jen minimální počet uprchlíků. Česko mezi ně nepatří: do roku 2017 chce přijmout 1100 lidí, což je podle diplomatů dostatečné číslo.

„Aby země unie splnily svůj cíl, musely by slíbit přijmout ještě 8000 uprchlíků,“ říká lucemburský ministr pro migraci Jean Asselborn. Španělsko, Slovensko nebo Polsko nabídly přijmout výrazně míň běženců, než kolik by ostatní státy čekaly.

„To jsou státy, s nimiž lucemburské předsednictví bude muset vést debatu, aby ji v listopadu nebo prosinci dokončilo,“ řekl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Lucemburčané, kteří teď unii předsedají, se tedy budou snažit získat od těchto zemí slib přijetí dalších uprchlíků.

Němcům, Švédům nebo Italům vadí, že řada států unie se odmítá podílet na řešení problému s uprchlíky, který se přitom podle nich týká celé Evropy.

Dostatečnou solidaritu by měly prokázat všechny země unie, tvrdí státní tajemnice na německém ministerstvu vnitra Emily Haberová. Podle některých politiků to ale není jednoduché.

„Přijímání uprchlíků je velmi citlivou otázkou třeba v Lotyšsku,“ tvrdí jeho ministr vnitra Rihards Kozlovskis.

Milan Chovanec: Itálie a Řecko by si měly plnit své povinnosti

Česko, o kterém to jistě platí také, podle diplomatů nabídlo přijmout víc lidí, než od něj ostatní státy čekaly. Ministr vnitra Milan Chovanec podmiňuje českou solidaritu tím, aby si své povinnosti plnily i Itálie a Řecko, kam uprchlíci míří.

Stěžuje si například na to, že tyto země běžence ne vždy správně zaregistrují, což jim pak usnadňuje přesun dál do Evropy.

„V tom jsme se velice vášnivě utkali s partnery z Itálie, protože povinná registrační místa, kde bychom chtěli mít své zástupce, zatím nenalézají tolik sluchu u Italů, jak bychom si představovali,“ vysvětluje Chovanec.

Migranty by podle pravidel měla zaregistrovat první země unie, do které přijdou a následně by taky měla posoudit jejich žádost o azyl. To se ale často neděje a tito lidé pak míří do Německa, Švédska nebo Francie. Na to, že Itálie a Řecko to často nedělají, si stěžuje i Rakousko.

Čtěte také: V Evropě objevena základna ISIS. V Ošve vlají vlajky Islámského státu »

„Italové a Řekové by měli plnit své domácí úkoly,“ tvrdí rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. Nutnost větší solidarity s Itálií a Řeckem je ale podle ní nezpochybnitelná. Takové uvažování ale odmítá slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák:

„Já jsem zásadním odpůrcem toho, abychom poskytovali nějaká prázdná gesta, když víme, že na konci dne by většina z těchto žadatelů skončila v některých částech Německa, Beneluxu a podobně.“

Slováci, ale i Češi a další země tvrdí, že uprchlíci k nim ve většině případů nechtějí a tak jako tak nejspíš brzy zmizí na Západě.

Kromě 40 000 Syřanů a Eritejců by měly země unie přijmout i 20 000 běženců, kteří jsou v uprchlických táborech na Blízkém východě. Z nich chce Česko přijmout 400 lidí.

Všichni běženci, které by země unie měly přijmout, jsou často v ohrožení života. Státy osmadvacítky nemusejí přijímat nikoho, kdo jede do Evropy jen kvůli vyšší životní úrovni.

BEZ KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ