Sdílejte

PRAHA / Letošní přijímací zkoušky na střední školy budou leckde pod taktovkou Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMATu). Tato příspěvková organizace ministerstva školství se dostala do širšího povědomí veřejnosti organizací státních maturit.

Míra zapojení středních škol se značně liší podle postojů jejich zřizovatelů – tedy krajů. Termín, kdy se k státním zkouškám měli přihlásit, již vypršel, takže má CERMAT přehled o počtu škol, v nichž se 16. až 24. dubna budou konat. Tam, kde se už v minulých ročnících politici snažili o změnu stavu, kdy k přijetí na školu stačil průměr známek z osmého a devátého ročníku základní školy, je míra zapojení více než dvoutřetinová u škol, které nabízejí maturitní obory. Jde například o Moravskoslezský kraj, v němž je to ze 129 škol rovných 90. Ještě vyšší poměr je u škol zřizovaných krajem, tam jde o 98 %. Nejvyšší zapojení ze všech škol s maturitními obory na svém území vykazuje Karlovarský kraj (88 %), nejmenší Liberecký, v němž se nezapojí jediná škola.

Pokynu zřizovatelů nedbají pouze střední odborné školy, které se potýkají s méně zdatnými uchazeči, ale také gymnázia. Například ve středočeském Nymburce ještě v minulém roce museli studenti úspěšně složit SCIO testy. Letos bude hlavním kritériem přijetí test připravený CERMATem. „Zkušenosti máme s touto institucí pouze z několikaletého konání maturitních testů,“ dodává ředitel Jiří Kuhn. Pro školy má testování však výhodu i v tom, že ušetří. Zatímco SCIO testy stojí školy 6 100 – 6 900 Kč na jednu otevíranou třídu, plus 2 400 – 2 800 Kč za každou další, CERMAT je školám poskytuje zdarma. Písemné zkoušky navíc jsou například podle ředitele Střední průmyslové školy chemické akademika Heyrovského a Gymnázia v Ostravě Ing. Jiřího Kaličinského kvalitativně srovnatelné.

Na území hlavního města Prahy, ovšem také Libereckého či Jihočeského kraje většina středních odborných škol může zůstat u praxe nekonání přijímacích zkoušek, případně nabírání studentů na základě jejich výsledků z posledních dvou ročníků základní školy. Na Střední zdravotnické škole v Jindřichově Hradci lze za vynikající prospěch ze základní školy získat stejný počet bodů jako za bezchybné složení testu z biologie člověka. K přijetí například do maturitního oboru Chovatel cizokrajných zvířat v Čakovicích je ovšem zapotřebí rovněž absolvovat ústní pohovor prověřující znalosti z biologie a zeměpisu a posuzujícího motivaci ke studiu.

Výjimku tvoří víceletá gymnázia, která si testy nakupují, anebo je tradičně sami sestavují. To je i případ Arcibiskupského gymnázia v Praze. Vzhledem k nástupu silných ročníků a vzrůstajícím zájmu o tento typ středoškolského studia je po několika letech mnohem menší šance na přijetí pro desetileté než patnáctileté uchazeče. Dalšími školami, na něž se nevztahuje nutnost řídit se požadavkem na zavedení státních zkoušek jsou školy umělecké – jako například konzervatoře, kde talentovou část prostě není možné upozadit před znalostmi z matematiky či českého jazyka.

Účelem letošního pilotního ročníku přijímaček je podle CERMATu „ověřit uplatnění centrálně zadávaných jednotných testů v přijímacím řízení do oborů středního vzdělávání s maturitní zkouškou“. Stát k tomuto kroku vedly mimo jiné i nevalné výsledky absolventů středních odborných škol u státních maturit. Jednotné přijímací řízení by mělo zpřehlednit posuzování kvality uchazečů, a napravit systém, který měřil úroveň znalostí teprve u absolventů. CERMAT se netají s tím, že jedním z cílů je získat podklady pro budoucí úpravu právních předpisů, aby po zavedení plošných státních maturit musely školy přijímat studenty na základě sjednoceného způsobu měření jejich znalostí. Samozřejmě jde při přijetí nejen o minimální počet získaných bodů, ale i o pořadí uchazeče v konkurenci s ostatními.

Autor: Karolína Kudláčková – ZprávyExtra.cz
Foto: archv

Komentáře