#pixabay
Škola - vzdělání - učitel, ilustrační foto. Autor: archiv #pixabay.com / CC0 Creative Commons

Česko – Už jen pár týdnů zbývá současným deváťákům k podání přihlášky na střední školu. Finální termín je 1. března. Pro nerozhodnuté uchazeče probíhají ještě poslední dny otevřených dveří. Co může na poslední chvíli rozhodnout?

Podle průzkumu Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT) si o výběru střední školy rozhoduje 44 procent dětí zcela samo a 55 procent se radí společně s rodiči. „Z nově přijatých žáků 67 procent přiznává, že se pro naši školu rozhodlo až v 9. ročníku, čtvrtina měla jasno už v osmičce a zbylých osm procent ještě dřív. Více než polovina z dotázaných se o naší škole dozvěděla díky přehlídkám vzdělávání, jakou je například výstava Schola Pragensis, a celá třetina měla doporučení od svých kamarádů. Naše dny otevřených dveří navštívilo 83 procent poté přijatých uchazečů,“ vyjmenoval Martin Vodička, ředitel SSŠVT.

Co tedy kromě informací na výstavách, od známých a ze dnů otevřených dveří ještě zohlednit při výběru správného oboru a konkrétní školy?

  1. VYHLÍDKY NA PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ

Informatické obory patří k nejlukrativnějším vzhledem k uplatnění na pracovním trhu. Jejich studium si však s sebou nese stigma náročnosti. „Poptávka firem po ICT absolventech v posledních letech narostla mnohem rychleji, než zvládnou školy produkovat, ročně se na nás obracejí firmy se stovkami pracovních nabídek a naši absolventi si mohou vybírat. Uchazeč o studium ICT by určitě neměl mít odpor k matematice, ale žádná další specifika ke studiu nepotřebuje, od toho je tu výuka vedená odbornými učiteli, při které se vše naučí. Uchazeč si však nesmí plést programování s hraním počítačových her, to by byl zklamaný,“ uvedl ředitel školy zaměřené na IT obory Martin Vodička.

Užší specializace už na střední škole a v souladu s vývojem pracovního trhu se zdá být výhodou. V maturitním studiu i odborném vzdělávání s výučním listem by však měly být prioritní především hlubší zájem a motivace samotného žáka. „Na prospěchu a celkové pohodě dítěte se vždy projeví, když ho obor baví. Stále častěji se nám hlásí absolventi maturitního studia, kteří si chtějí ještě doplnit vyučení v oboru, který je láká. Máme zkušenosti i s absolventy vysokých škol, kteří se vracejí do lavic a dodělávají si výuční list k řemeslu, které dosud považovali jen za svůj koníček. Nyní v tom spatřují profesi, která je bude bavit a velmi dobře je uživí,“ potvrdil Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).

  1. POVĚST ŠKOLY A ÚSPĚCHY ABSOLVENTŮ

Kromě jednotných přijímacích zkoušek z češtiny a matematiky, které tvoří 60 procent výsledku, školy přihlížejí také k vysvědčením z 8. a 9. tříd na základní škole. Například na SSŠVT jsou pak výše hodnoceny známky z matematiky, fyziky a češtiny.

„Na webových stránkách a sociálních sítích, které škola provozuje, lze vyčíst informace o průběhu výuky ve škole i všech mimoškolních aktivit. Úspěšnost studentů u maturit nebo přijímaček na VŠ eviduje web Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMATu) a kvalitu výuky shrnuje inspekční zpráva veřejně přístupná na webu České školní inspekce. Podle ohlasů našich absolventů víme, že pokud má student o obor zájem, naučíme ho věci, ze kterých bude čerpat celé bakalářské studium na VŠ a ještě dlouho v zaměstnání,“ uvedl ředitel SSŠVT. Ta vychovává „ajťáky“ od svého vzniku v roce 1994 a stojí také za celorepublikovou soutěží IT-SLOT.

„Stejně cenným indikátorem je množství firemních partnerů školy a členství v odborných ceších a společenstvech. Seriózní partneři se propůjčují ke spolupráci jen se školami, u kterých mají garantovanou odbornou kvalitu výuky, a tedy i absolventů,“ doplnil Miloslav Janeček ze SOŠJ.

  1. KVALITA VÝUKY A VYBAVENÍ

Především ve specializovaných řemeslných a informativních oborech je kromě teoretické výuky důležitý také důraz na praxi a technologie, které má škola pro ideální přípravu žáků k dispozici. „Stavební a dřevařské obory by měly mít možnost využívat špičkově vybavené dílny a pro studenty zahradnických oborů je velkým přínosem vlastní školní zahrada se skleníky. Zahradnická část naší školy má nejdelší tradici, která sahá až do roku 1909. Nyní škola nabízí 39 různých oborů, které často vyučujeme jako jediní nebo jedni z mála v republice,“ nastínil Miloslav Janeček.

Stejné je to také s obory ICT a vybavením učeben. „Při srovnání počtu žáků a počítačových učeben ve škole je vždy patrné, jak častá bude výuka ICT přímo na počítačích. Kvalitní výuka ICT je spojena s moderními technologiemi, které by měly být pravidelně aktualizovány. Se zastaralými počítači a bez dalších investic nemůže fungovat,“ poukázal Martin Vodička.


SOUKROMÁ STŘEDNÍ ŠKOLA VÝPOČETNÍ TECHNIKY, www.sssvt.cz<<

Soukromá střední škola výpočetní techniky (SSŠVT) se od svého založení v roce 1994 specializuje na výuku maturitních oborů zaměřených na informační technologie. Zároveň je také spolutvůrcem těchto oborů. V současné době škola nabízí studentům tři specializace: grafické systémy a tvorbu webových stránek, správu počítačových sítí, programování a databázové systémy. Kvalita pedagogického sboru složeného z fundovaných profesionálů a moderní vybavení školy se každý rok promítá do téměř stoprocentní úspěšnosti absolventů při přijímacích zkouškách na VŠ. Mimo to se studenti uplatňují v širokém spektru zaměstnání spojených s využitím výpočetní techniky a informačních technologií. SSŠVT je členem Sdružení soukromých škol ČMS.

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA JAROV, www.skolajarov.cz<<

Střední odborná škola Jarov spojuje hned několik různorodých zaměření – stavební, dřevařské, zahradnické a sportovní. Nabízí vzdělávání ve čtyřletých studijních a tříletých učebních oborech. Studijní obory jsou zakončeny maturitou, učební obory výučním listem. Na tříleté učební obory se dá navázat v rámci dvouletého denního nástavbového studia zakončeného maturitou. Maturitu lze získat i v rámci tříletého dálkového studia, které je určeno především jako vzdělávání pracujících. Škola zároveň zajišťuje výuku v oborech určených absolventům speciálních základních škol nebo žákům se specifickými vzdělávacími potřebami.

Mgr. Eliška Crkovská,
(-red.)

Komentáře