Škola - pzor děti! Ilustrační foto

PRAHA / Dnešním dnem se silnice staly „místem pobytu“ také pro stovky tisíc dětí, z nichž zhruba 148 000 jich půjde do školy zcela poprvé. Rozhodně je tedy důvod, proč nejen v tomto období věnovat dětem, jejich bezpečnosti a celé problematice náležitou pozornost.

Celkem přišlo za dobu trvání samostatné ČR o život bezmála 800 dětí. To je velmi kruté. Je tedy co v tomto ohledu zlepšovat. Jak ve výchově samotných dětí, tak v ohleduplnosti řidičů. Stále totiž platí, že každá 32. usmrcená osoba je dítě.

I když české srovnání i s vyspělou Evropou vychází dobře, když v průměru bylo dětí, tedy do 14 let, usmrceno na Starém kontinentu na 1 milion obyvatel 1,6. Přičemž v ČR to je 1,1. Jsme na tom lépe i než naši někteří sousedé – například Slovensko nebo Polsko. Nicméně vyspělé země, jako je například Německo, Velká Británie, ale i Itálie jsou na tom naopak lépe než my.

Vezměme jen v potaz fakt, že viníky dopravních nehod jsou děti v 700 případech v průměru ročně. Za posledních 7 let to bylo 5022 dopravních nehod, při nichž došlo k těžkému zranění 1600 dětí.

Samozřejmě, že viníky nejsou jen děti a jejich nepozornost, neznalost chování na silnicích. Co nevědí a neumí děti, musíme naopak vědět a zachránit mi dospělí. To je naše zodpovědnost jak řidičů, tak i odborníků.

Proto automotoklub ÚAMK ve spolupráci s dalšími zahraničními partnery prosazuje řadu nutných změn. Jednou z nich je doporučení znovu přehodnotit povolené rychlosti v místech, kde školy a silnice spolu bezprostředně sousedí.

Průzkum, který ÚAMK provedl v Praze a dalších krajských městech, ukázal, že pokud se rychlost u škol sníží z 50 km/h na 30 km/h, je možné snížit následky dopravních nehod chodců s vozidly o více jak polovinu. Sníží se tím počet těžkých zranění a úmrtí. Odborníci z ÚAMK propočítali optimální rychlostní limit, který by měl být platný v okolí škol a byl bezpečný pro přebíhající děti. Výsledkem je oněch 30 km/h.

Příklad

Jde skupina školáků a vozovka je suchá a drsná. Najednou jeden chlapec vyběhne nebo je strčen do vozovky ve vzdálenosti 13 metrů před přijíždějící vozidlo. Jelikož řidič jede oněch 30 km/h, stíhá bez problémů zabrzdit, a to dokonce skoro půl metru před dítětem. Oba jsou v šoku, ale nic vážného se nikomu nestalo. Ale kdyby jel řidič 50 km/h, tak by dítě srazil a vážně zranil! Proč?

Zdůvodnění

0,7 sekundy trvá běžná reakční doba plně soustředěného řidiče, 0,3 sekundy trvá začátek plného brzdného účinku vozu. Během této doby ujede vozidlo při rychlosti 50 km/h v průměru 14 metrů a dalších zhruba 14 metrů ujede auto než zcela zastaví. Navíc, pokud jede 50 km/h, zpravidla nemá řidič šanci přiměřeně reagovat na nepředvídané situace.

Co varianta, kdy vůz pojede více než 30 km/h? Pokud by to bylo 35 km/h, důsledky srážky by byly jednoznačné – vážné zranění dítěte. Při součtu reakční doby řidiče, náběhu brzdného účinku vozu a samotného zastavování vozu, je zjevné, že automobil nemůže zastavit před dítětem. Je prokazatelné, že při zvýšení rychlosti jen o 10 % roste pravděpodobnost nehody o 26 %.

Zhoršené klimatické podmínky a vozidlo ve špatném technické stavu je smrtící kombinací!

Ještě horší situace je, když jsou zhoršené klimatické podmínky (déšť, mlha, náledí, sníh) a přidá se k tomu vozidlo v horším technickém stavu (starší letní pneumatiky či sjeté zimní pneumatiky). Pak se prodlužuje brzdná dráha z 50 km/h o 5 až 50 metrů v závislosti od konkrétní situaci. Následky této nehody jsou většinou tragické!

Co z průzkumu ÚAMK a zkušeností jeho odborníků, stejně jako dalších zahraničních automotoklubů vyplývá? Je zjevné, že v řadě míst není jiného řešení, než omezit povolenou rychlost na 30 km/h.

Počítat je třeba i s faktem, který vyplynul z dalšího průzkumu provedeného švýcarskými partnery. Z něj vyplývá, že je třeba počítat u chodců, především pak mladých, s tak zvanou „slepotou z nepozornosti“. Jedná se o situace, kdy děti při chůzi používají mobilní telefony pro psaní SMS zpráv. Jen při této operaci se totiž zpomaluje chůze asi o 33 %, při telefonování pak o 16 %.

Při telefonování se zase dostanou do jakési sluchové bubliny, kdy jen velmi omezeně vnímají sluchově své bezprostřední okolí – přijíždějící auto a podobně. Dvě třetiny chodců přiznává, že při chůzi i přes vozovku čas od času telefonuje.

Dalším dnešním fenoménem mladých, včetně dětí, je poslech hudby pomocí sluchátek při chůzi. Tři z 10 chodců uvádějí, že někdy poslouchali hudby v dopravním provozu, přičemž z mladých, tedy 15letých a výše, to dělá 46 % pravidelně.

„To jsou jen další důvody, proč ÚAMK a evropské autokluby, nejen v tomto období začátku školního roku, nabádá k větší zodpovědnosti chodců, dětí i řidičů a zasazuje se o snížení maximální rychlosti v oprávněných případech na 30 km/h“, hodnotí prezident ÚAMK JUDr. Oldřich Vaníček.

Komentáře