Hladová země . Filip Březina. Foto: Michal Hančovský / mediální servis a PR Švandova divadla

Praha„Mysteriózní hra mladého českého autora o generaci, která si vykopala vlastní budoucnost.“ Právě s tímto podtitulem připravují v pražském Švandově divadle novou inscenaci Hladová země, jejíž premiéra bude 2. března ve Velkém sále. Původní hra dramatika Davida Košťáka (*1991) vznikla přímo pro smíchovskou scénu a její herce. Režisérem je Štěpán Pácl, tvůrce známý výraznou obrazivostí a smyslem pro detail.

Hladová země má být mysteriózním dramatem s prvky thrilleru i tragikomedie. Vypráví o lidech z důlního města, kteří si v touze po nekonečné hojnosti a bezpracném životě nechali podrýt základy svých domů. A své obavy, sny a někdy i své zločiny raději zasunuli kamsi dospod. Jenže nic netrvá věčně, ani oblíbené slavení v místní hospodě. Do města přichází podivný cizinec a z hlubin vyrabované země je slyšet hřmění…

S láskou a beze strachu

„V Košťákově hře je cosi mýtického a živelného. Je v ní cosi záhadného ze skotských detektivek Petera Maye, cosi temného ze skandinávských legend a cosi česky vtipného,“ říká o chystané novince režisér Štěpán Pácl, v současnosti kmenový režisér Národního divadla Brno. „Vzniká nový příběh, kde v dunění země volá lidský hlas po lásce. Vyslyší ho ti na povrchu? Nebo se odváží sestoupit dolů, do nitra země zjistit, co zemi schází?,“ naznačuje režisér.

Podle něj jsou hlavními tématem inscenace necitlivost a touha po lásce. „Protože kde není láska, tam je místo pro strach. Inscenaci proto tvoříme tak, aby byla citlivá, plná lásky a beze strachu,“ vysvětluje Štěpán Pácl, který v Hladové zemi pracoval s téměř celým souborem Švandova divadla.

Rovnocenné herecké příležitosti tu tak dostali Andrea Buršová (Markéta), David Punčochář (Starosta), Tomáš Petřík (Richard), Denisa Barešová (v alternaci s Martinou Krátkou v roli Štěpánky), Luboš Veselý (Pavel), Marie Štípková (Lída), Bohdana Pavlíková (Barbora), Petr Buchta (Láďa) a jako host vystoupí Samuel Toman.

V inscenaci se objeví i budoucí posila hereckého ansámblu Filip Březina v úloze Jakuba. Mladý herec známý například z filmu Zlatý podraz nebo televizní trilogie Zahradnictví, o své postavě říká: Jakub je odstrkovaný jedinec, kterého společnost nebere v potaz. Důvod je prostý a povrchní: v řeči tak trochu zadrhává. Ale jak to tak bývá, je to jedna z nejlaskavějších postav hry, na úkor handicapu to ale nikdo nevidí.“

Člověk bez kořenů, v poryvech větru

„Jako dítě jsem měl strach z neznáma, které se skrývalo pod postelí,“ uvádí autor hry David Košťák. „Tenhle strach ve mně v různých formách přetrvává a přetavuje se i do hry – strach z věcí, jež se noří z minulosti, strach z prázdných míst, které zůstávají tam, odkud bereme,“ uvádí Košťák, pro něhož byl prvním impulsem k napsání hry příběh švédského důlního města Kiruna: město prosperovalo až do chvíle, kdy tamější průmysl narušil statiku budov a všichni obyvatelé museli být evakuováni.

„Jinak jde ale o čirou fikci s výraznými prvky nadpřirozena a vedle obrazu města mě nejvíc inspirovala naše současnost: třeba výrazné osobnosti ve vedení státu, které si nejsou schopny přiznat, že cesta, po níž nás ženou, je slepá, nebo zánik věcí, jemuž všichni jen nečinně přihlížejí,“ vysvětluje David Košťák.

Podle něj je Hladová země především o tom, čím se člověk liší od stromu. „To, co je pod povrchem a nad ním, máme tendenci oddělovat, takže ztrácíme svoje kořeny a hroutíme se při prvním poryvu větru,“ míní autor, který do Švandova divadla od této sezóny nastoupil i jako kmenový dramaturg. Už v roce 2017 tu ale měla ve Studiu premiéru jeho hra Srdce patří za mříže; v příběhu o tom, jak snadné je v dnešní době ztratit lidské srdce, David Košťák důmyslně zachytil téma transplantační turistiky v Číně a také nebezpečí z příklonu k této velmoci.

Drahá pohoda, nesmlouvavé cembalo
Podle dramaturgyně hry Martiny Kinské je Hladová země mimo jiné působivým obrazem společnosti, která si zvykla žít na dluh a na úkor budoucích generací. „V téhle souvislosti se vynořuje i téma zamlčování nepříjemného, nevidění možných rizik, stejně jako vytěsnění a falešný výklad nepohodlné minulosti. Vše se děje pro blahobyt a pro bytí v iluzi ideálu a pohody za každou cenu,“ shrnuje Martina Kinská.

Tvůrčí tým doplňuje Jana Kahounová jako autorka jednoduché, ale důmyslně navržené scény, v níž se z předmětů stávají znaky umožňující pracovat s fantazií diváků.  Návrhářka kostýmů Alena Dziarnovich se inspirovala komunitou jako jednotným organismem městečka a také případem charismatického pastora Jima Jonese, který v roce 1978 více než devíti stům členům své sekty nařídil hromadnou sebevraždu.

Sugestivnost scén podtrhuje zvukový plán a hudba Jakuba Kudláče, živě zahraná cembalisty Jiřinou Dvořákovou a Filipem Dvořákem. „Cembalo, zvláště ve svých molových polohách, má v sobě jakousi emotivní nesmlouvavost, která jako by vyjadřovala, že některé věci platí a vždy platit budou, jakkoli je někdo popírá,“ je přesvědčen režisér Štěpán Pácl.

Košťákova Hladová země je tak dalším z dramatických textů, které vznikly přímo na popud Švandova divadla – scény, jež v posledních letech usiluje o vytváření původních autorských divadelních her. K nim patří například Lámání chleba Josefa Holcmana, Pohřeb až zítra Natálie Kocábové či Trollové mezi námi Barbory Hančilové.

Světová premiéra novinky od jednoho z nejvýraznějších současných mladých českých dramatiků je naplánována na sobotu 2. března ve Velkém sále, nejbližší reprízy jsou na programu 4. a 22. března.


Hladová země. Na snímku Luboš Veselý, Marie Štípková, Bohdana Pavlíková.
Foto Michal Hančovský / Mediální servis Švandova divadla © 2019´

David Košťák

Hladová země

Režie                           Štěpán Pácl

Dramaturgie              Martina Kinská

Scéna                          Jana Kahounová

Kostýmy                     Alena Dziarnovich

Hudba                          Jakub Kudláč

Light design                  Šimon Kočí

Osoby a obsazení

Markéta                      Andrea Buršová

Starosta                      David Punčochář

Richard                       Tomáš Petřík

Štěpánka                     Denisa Barešová / Martina Krátká

Pavel                           Luboš Veselý

Lída                             Marie Štípková

Barbora                      Bohdana Pavlíková

Laďa                            Petr Buchta

Jakub                           Filip Březina

Petřík                          Samuel Toman

Horník                           Filip Blažek / Jiří Bobysut

Cembalistka                Jiřina Dvořáková / Filip Dvořák

Premiéra je v sobotu 2. března 2019 ve Švandově divadle na Smíchově.
Nejbližší reprízy jsou naplánovány na 4. a 22. 3. 2018 a 3. a 16. 4. 2019.

Kdo je kdo:

David Košťák (*1991)
autor, předkladatel, dramaturg


Je absolventem oboru teorie a kritika na pražské DAMU. Vedle autorské tvorby překládá anglickojazyčné divadelní hry do českého jazyka a je kmenovým dramaturgem Švandova divadla na Smíchově a Divadla LETÍ. Debutoval v roce 2013, kdy Divadlo LETÍ uvedlo jeho krátkou hru Fresh Love. Je autorem vesmírné trilogie Taxistyx (Divadlo LETÍ), Nad rozlitou mléčnou dráhou (Český rozhlas, Divadlo Karlovy Vary) a Lajka (Malé divadlo České Budějovice, Pardubice). Jeho žánrové rozpětí potvrzuje také western pro náctileté Tahle země není pro mladý, rodinný muzikál Kronikáři – stručné dějiny světa v muzikálu, adaptace literární klasiky (Dáma s Camelkami, Zmoudření Dona Quijota, Solaris, Kronika ohlášené smrti) i jeho první celosouborová hra Hladová země. Pro Národní divadlo Brno napsal text Ráj 2.0, který se uvádí společně s dalšími autory v komponované inscenaci Zemský ráj to nadohled? V roce 2018 se dočkal dvou uvedení v zahraničí. Ptačí žena měla premiéru v červenci v Barceloně v divadle SalaBeckett a Lajka byla uvedena v Teatrul Ariel v rumunském městě Targu Mures. Pro rok 2019 se v italském Milánu chystá uvedení hry Nad rozlitou mléčnou dráhou. David Košťák je také spoluautorem scénáře projektu CampQpro Pražské Quadrienalle 2019.

Jako dramatik se nepředstavuje divákům smíchovské scény poprvé. V r. 2017 byla ve Studiové scéně (v režii Alžběty Burianové) uvedena jeho hra Srdce patří za mříže. Hra Hladová země napsaná přímo pro Švandovo divadlo je jeho první celosouborovou hrou s klasickou stavbou a vývojem postav.

Štěpán Pácl (*1982)
režisér

V roce 2007 absolvoval DAMU v oboru režie činoherního divadla, v roce 2015 tamtéž obhájil svou disertační práci. Od roku 2010 vedl divadelní společnosti Masopust, dvě sezony působil jako umělecký šéf ostravského souboru Divadla Petra Bezruče, kde mj. nazkoušel Molièrova Scapinova šibalství či Čekání na Godota Samuela Becketta. Od sezony 2015/2016 do roku 2017 byl kmenovým režisérem souboru Činohry Národního divadla v Praze, kde své působení zahájil úspěšnou inscenací hry belgického symbolisty Maurice Maeterlincka Modrý pták (Stavovské divadlo). V současnosti působí jako režisér na volné noze a od sezony 2019/2020 nastupuje jako kmenový režisér Činohry Národního divadla Brno. Od roku 2008 je téměř nepřetržitě externím pedagogem režie a herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze.

Mezi jeho další výrazné režie patří např. Josef Topol: Konec Masopustu (Praha, 2008), H. Ibsen: Brand-Oheň, A. P. Čechov: Ivanov (Ostrava, 2012), František Langer: Periferie (Olomouc, 2013) nebo inscenace původní české hry Lenky Lagronové Jako břitva/Němcová ve Stavovském divadle v r. 2016. 
Je dvojnásobným držitelem Ceny Alfréda Radoka v kategorii Talent roku (2008 a 2010).

Filip Březina (*1993)
herec


Už během studií pražské DAMU si zahrál v Divadle Petra Bezruče (Král Lear, Správkař) či v Národním divadle moravskoslezském (Sen noci svatojánské, Balada pro banditu). Diváci ho znají také z Divadla pod Palmovkou (Sedmé nebe) nebo z Městských divadel pražských (Andělé v Americe). Od nové sezóny bude členem souboru Švandova divadla na Smíchově.

Před filmovou kamerou se Filip Březina prvně objevil v tragikomedii Vybíjená (2015), režisér Jan Hřebejk si ho vybral do své televizní trilogie Zahradnictví. Zatím největší filmovou příležitost dostal v romantickém dramatu Zlatý podraz (2018), kde na sebe upozornil v hlavní roli mladého právníka a sportovce Franty. Jeho tvář je známá také z televizních seriálů jako např. Hasičárna Telecí, Specialisté, Život a doba soudce A.K. nebo 4teens.

Kromě hraní se věnuje zpěvu, hře na trubku, kytaru a zobcovou flétnu, dále pak žonglování či akrobacii. Stal se také příležitostným fotomodelem. Je milovníkem britského seriálu Peaky Blinders a příběhů Harryho Pottera.

Magdalena Bičíková,
(-red.)

BEZ KOMENTÁŘE