0.6 C
Prague
Pátek, 16 dubna, 2021

Zednáři: Jakou moc má dnes toto tajemné bratrstvo?

Podle konspiračních teorií ovládá planetu uzavřená skupinka zednářů, pro které nic neznamená problém: Vyvolávají a zažehnávají války či hospodářské krize, pozvedávají i ničí celé národy. Jaká je však realita?

Vyznavačům konspiračních teorií už řadu staletí jitří fantazii tajemné organizace, jejichž členové údajně tahají za nitky dějin – a zednáři patří mezi nejoblíbenější podezřelé. Nadvládu nad světem svěřují do jejich rukou různí pseudovědci i popkultura. Do karet jim přitom hrají nejen nesčetná tajemství, jež spolky opřádají, ale také fakt, že se řada respektovaných politiků vůči bratrstvům vymezuje, čímž v očích veřejnosti potvrzují jejich moc.

Například bývalý britský ministr vnitra Jack Straw v roce 1999 prosadil, aby každý soudce veřejně deklaroval, zda patří k zednářům. Soud pro lidská práva po deseti letech nařízení zrušil, dodnes však platí pro britské policisty – kteří se ovšem povinně „přiznávají“ pouze svým nadřízeným.

Stavitelé budoucnosti

Přesto zůstává zednářství v Británii nesmírně populární. BBC uvádí, že jen v Anglii a Walesu se k němu hlásí na 250 tisíc přívrženců, a po celém světě jich pak najdeme dokonce šest milionů. Vysocí představitelé společenství tvrdí, že mezi „bratry v řádu“ patří i několik členů královské rodiny – Velké lóži v současnosti předsedá princ Edward, vévoda z Kentu. Představují tedy zednářské spolky skutečně ony tajemné hráče v pozadí?

Svůj mytický původ odvozuje zednářství od Šalomounova chrámu, ale ve skutečnosti se první společenství objevila v Evropě až ve 14. století. Pojmenování „zednáři“ bylo přitom v prvotním významu skutečně přímočaré: Šlo o členy stavitelského cechu. Na rozdíl od ostatních lidí, kteří jen výjimečně opustili rodný kraj, byli neustále v pohybu. Putovali po celém starém kontinentu na místa, kde se právě budovaly katedrály či hrady, a nabízeli své služby každému, kdo si je mohl dovolit. Na dobové poměry byli vzdělaní, zcestovalí a měli rozhled.

Základní kameny moci

Uzavřené bratrstvo si postupně vytvořilo řadu rituálů a později – s úpadkem cechovních monopolů na řemesla – začalo přijímat „spřízněné duše“, jež neměly se stavitelstvím nic společného. Časem se tak čistě profesní spolek, chránící si své znalosti, proměnil v bratrstvo s vysokými ideály. V 18. století vznikl systém lóží, tedy lokálních skupin, kam mohli být noví členové přijati pouze na základě doporučení dlouholetých zednářů. Tehdy se stejně jako dnes vyžadovala mravní bezúhonnost, otevřenost mysli a víra ve vyšší princip nebo, chcete-li, v Boha. Všechny místní lóže pak na národní úrovni zastupuje tzv. Velká lóže, která pro ostatní představuje právní autoritu.

Hlavní úkol nového zednáře spočívá v osobním rozvoji. Jeho bratři mu krok za krokem předávají tajné znalosti a zasvěcují ho skrze rituály. Zdokonalení ducha by pak měl zednář zprostředkovat světu, například v podobě charity a nezištné pomoci bližním. Kritici však tvrdí, že si členové spolku udělali z lóží jakýsi sociální klub pro rozšiřování známostí, a tedy i moci. Ta byla posléze dle konspiračních teoretiků natolik velká, že bratrstvo jejím prostřednictvím měnilo tok dějin.

Přizpůsob se, nebo zemřeš

Řada teorií svádí na zednáře například rozpoutání Velké francouzské revoluce: Historická událost z let 1789–1799 vyústila v nahrazení absolutistické monarchie vládou lidu, kterou podpíraly myšlenky republikánství. Ne všechny vrstvy společnosti se však novým pořádkům přizpůsobily, a tak začalo kruté pronásledování odpůrců, mimo jiné i tvrdohlavých katolíků. Právě od nich – konkrétně třeba od jezuity Augustina Barruela – vzešly dobové teorie, že za novou tváří Francie stojí zednářská lobby.

Nové poměry totiž „ladily“ se skutečností, že zednáři odjakživa brojili proti církevnímu vlivu, a ten v zemi s nástupem republiky značně ochabl (viz Snášenlivost především). Podezřele působil i fakt, že do boje s královskou armádou vytáhl v podstatě nuzný lid a „záhadně“ zvítězil. Logicky bylo mnohem snazší vysvětlit selhání monarchie vlivem tajemné organizace než touhou mas po změně.

Na obou stranách revoluce

Zednáři během revoluce skutečně sehráli důležitou roli, ale spíš proto, že do jejich lóží patřil bezpočet státníků. Zednářská ideologie sice inspirovala výsledek společenského střetu, ale existovali i členové spolku, kteří se snažili hájit cíle království. Například lucemburský vévoda stojící na straně Ludvíka XVI. představoval toho času pravou ruku velmistra. V Dijonu pak dokonce fungovala aristokratická lóže La Concorde a její příslušníci v srpnu 1789 uprchli za hranice. Obecně tedy zednáři revoluci ovlivnili, nicméně působili víc na pozadí konfliktu a účastnili se jej z obou stran.

Podle konspirátorů se dalším velkým úspěchem zednářství nestalo nic menšího než zrození Spojených států amerických. Do řádu prý patřili mnozí z Otců zakladatelů, ústavu údajně podepisovaly desítky zednářů a její hlavní body jako svoboda vyznání a projevu byly motivovány pravidly spolku. Mezi zásadní argumenty k potvrzení odvážných teorií má patřit symbolika na zadní straně jednodolarovek, zobrazujících pyramidu s okem na vrcholu. Dle zednářského učení prý takto Bůh shlíží na lidstvo.

Boží oko pro všechny

Podobně jako v případě Francie ani zde nelze vliv řádu popřít, ale spíš proto, že prosazoval nadčasové myšlenky, jež se ukázaly jako funkční pro rodící se moderní společnost. Svoboda vyznání, projevu, podnikání, odklon od monarchie k vládě volených zástupců, oslabení církve – vše uvedené v americké ústavě najdeme a koresponduje to se světonázorem zednářů. Nelze však jistě tvrdit, že si Spojené státy založili sami pro sebe, aby tam mohli bez omezení prosazovat vlastní myšlenky.

Konspirace se rozpadají, už pokud jde o zadní stranu jednodolarových bankovek: Boží oko v pyramidě totiž nepředstavuje výhradně zednářský symbol. V průběhu dějin se pojilo s řadou jiných spolků, například s ilumináty. Jedná se o oblíbenou lež, kterou nezřídka schválně podsouvají i sami zednáři. „Jsem si jistá, že by mnozí členové řádu rádi věřili, že se jejich symbol nachází na zadní straně bankovek, protože by tak bratrstvo získalo na významu. Pokud totiž máte svůj znak na penězích, musíte být vážně někdo,“ tvrdí Margaret Jacobová z University of California.

U zrodu svobody

Podobně nejisté zůstává tvrzení, že se mezi zednáře řadila většina Otců zakladatelů, kteří stáli za vyhlášením nezávislosti amerických kolonií a vznikem USA. Prameny naznačují, že byli spíš v menšině. Závěry prací na dané téma se sice rozcházejí. Nicméně víme, že George Washington i pozdější prezident James Monroe k řádu patřili, zatímco revolucionáři John a Samuel Adamsovi, Thomas Jefferson, James Madison a Thomas Paine zřejmě nikoliv. Pouze o devíti z 56 signatářů Deklarace nezávislosti z roku 1776 můžeme s jistotou prohlásit, že zasedali v lóži. A z 39 kontinentálních delegátů, kteří o 11 let později schvalovali ústavu, náležela k bratrstvu jen třetina.

Tvrzení o moci zednářů jsou navíc často až neuvěřitelně odvážná: Například se proslýchá, že bratrstvo ovládlo kosmickou agenturu NASA, jež proto zatajuje, že je Země plochá – nemluvě o tom, že zfalšovala přistání na Měsíci. Atentáty z 11. září 2001 tvoří údajně následek boje mezi řádem a vyznavači islámu. Zednáři prý rovněž mohou za část vražd připisovaných Jacku Rozparovači a mají na svědomí také atentát na Johna F. Kennedyho.

Ve jménu satana

Proti argumentům sdílnějších zednářů, kteří podobná nařčení popírají, vyrážejí konspirátoři do útoku tvrzením, že ani členové bratrstva nemusejí vědět o jeho moci. Uvnitř organizace se podle nich ukrývá další kabala a řídí celou planetu: Zmíněná buňka údajně praktikuje okultní rituály a vzývá satana. Navíc propojuje všechny Velké lóže, a dovede tak ovlivňovat světovou společnost jako celek. Dané teorie se samozřejmě těžko vyvracejí či potvrzují. Pravdou zůstává, že zednářství vyšlo z módy a počty jeho přívrženců postupně klesají, což o jeho moci vypovídá podstatně lépe než divoká tvrzení.

Aby bratrstvo přežilo ve věku, kdy je těžké cokoliv skrývat, muselo se zbavit mnoha tajností a otevřít se veřejnosti. Zažádat o přijetí může každý, kdo splňuje pár základních podmínek. Stanovy mnoha lóží dokonce nařizují, aby se členové vyhýbali hovorům o aktuální politice či navazování podnikatelských kontaktů. Transparentnost tak konspiračním teoriím příliš nenahrává a dnešní společnost vnímá zednáře spíš jako skupinu lidí vyznávajících určité hodnoty než coby záhadné světovládce, za něž byli považováni v předešlých staletích. Vládnou tedy zednáři světu? Jistě mají svůj vliv, ale podobně jako v případě Židů pochází představa všemocné světové chobotnice skutečně jen z říše fantazie.

PRÁVĚ SE STALO

NEJNOVĚJŠÍ Z DOMOVA